ANORGANICKÁ CHEMIE
-
prvky
jednotlivých skupin
-
chemické
vlastnosti prvků a jejich sloučenin
-
zapisování
chemických rovnic
v anorganická chemie - věda o vzniku, složení, struktuře, vlastnostech a použití anorganických látek
v anorganické látky - všechny chemické prvky, anorganické sloučeniny a jejich směsi
v
chemické
prvky - chemicky čisté látky složené z atomů se stejným protonovým číslem,
nelze je chemicky rozkládat na jednodušší látky, 92 prvků se vyskytuje v
přírodě, z 92 přirozených prvků je při teplotě
v anorganické sloučeniny - látky, které se skládají ze 2 nebo více různých prvků, patří mezi ně sloučeniny všech prvků s výjimkou většiny sloučenin uhlíku, většinou se sem řadí: oxidy uhlíku, soli kyseliny uhličité, kyselina kyanovodíková a kyanatá, jejich soli a sirouhlík
v oxidační číslo - ox. číslo atomu prvku ve sloučenině se rovná jeho nábojovému číslu = = počet elementárních nábojů skutečných nebo pomyslných, pro většinu prvků platí, že hodnota nejvyššího kladného ox. č. se rovná číslu skupiny daného prvku
v
elementární
náboj - nejmenší možný náboj, má hodnotu 1,602.10-
1) Hydridy - sloučeniny prvků s vodíkem:
a) Iontové hydridy - mají dvouslovný název: NaH - hydrid sodný, CaH2 - hydrid vápenatý,…
b) Kovalentní hydridy - mají kromě hydridů halogenů, kyslíku, dusíku a uhlíku jednoslovný název odvozený z kmene mezinárod. názvu prvku a zakončení -an (AlH3 alan, SiH4 silan, AsH3 arsan, H2S sulfan, sirovodík)
c) Kovové hydridy - pojmenovávají se tak, jako by měly atomy kovu nulové ox. č. (např. hydrid palladia, titanu,…)
2)
Oxidy - mají
dvouslovný název, obecný vzorec MnOm, n = 1,
3) Halogenidy - mají obecný vzorec MXn, kde n = 1 až 8
4) Sulfidy - jsou to soli kyseliny sirovodíkové H2S, ox. č. síry v sulfidech je -II
5) Hydroxidy - mají obecný vzorec M(OH)n, kde n = 1 až 4, nejvyšší ox. č. atomu kovu je v hydroxidech IV
a) Bezkyslíkaté kyseliny - jsou to vodné
roztoky některých binárních sloučenin vodíku (např. HF, HCl,
H2S, HCN, HN3 - kyselina azidovodíková)
b) Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny)
- tříprvkové sloučeniny obecného vzorce HxAyOz
kde A je kyselinotvorný prvek (většinou nekov), x = 1 až 6, y = 1 až 2, z = 1 až 7, předpona oxo- vyznačuje přítomnost kyslíku v molekule, tvoří-li prvek s týmž
oxidačním číslem několik oxokyselin s různým počtem
atomů vodíku v molekule kyseliny, rozlišujeme je předponou hydrogen-
a) jednoduché soli - K2SO4, Ca3(PO4)2, K2CrO4,…
b)
hydrogen soli (kyselé
soli) - nenahrazené atomy vodíku jsou označeny předponou hydrogen- (KHS hydrogen sulfid draselný, Na2HPO4
hydr. fosforečnan disodný)
c)
podvojné,
potrojné,…soli - mají název složen z názvu kationtů
v pořadí podle zvětšujícího se ox. č. (např. Kal(SO4)2
síran draselno-hlinitý, CaMg(CO3)2
uhličitan vápenato-hořečnatý, NaNH4HPO4
hydrogenfosforečnan sodno-amonný)
d)
smíšené soli
(soli s různými anionty) - mají názvy aniontů uvedeny v abecedním pořadí podle značky prvku
(např. MgCl(OH) chlorid-hydroxid hořečnatý, Ca5F(PO4)3
fluorid-tris(fosforečnan ) pentavápenatý
e) názvosloví krystalosolvátů - v krystalové struktuře jsou přítomny molekuly rozpouštědla (např. CaSO4. 1/2 H2O hemihydrát síranu vápenatého,…)
ü
klasifikace podle struktury elektronového obalu
- prvky s, p, d, f
ü
KOVY - prvky, které mají většinu těchto vlastností: kovový
lesk, velkou elektrickou a tepelnou vodivost, tažnost a kujnost, malou
ionizační energii a elektronegativitu, snadno
vytvářejí kationty a krystalují
v kovových strukturách, 3/4 všech prvků jsou kovy
a jejich kovový charakter stoupá v tabulce periodické soustavy směrem doleva
ü
NEKOVY
- jsou v tabulce vždy jedno až čtyři místa před nejbližším vzácným plynem,
přijetím elektronů získávají atomy nekovů elektronovou konfiguraci vzácného
plynu a vytvářejí anionty, atomy nekovů mají poměrně velkou
ionizační energii a elektronegativitu (kromě vzácných
plynů), jsou převážně nevodivé, navzájem vytvářejí sloučeniny s kovalentními
vazbami, oxidy nekovy jsou většinou anhydridy kyselin, tzn. Že s vodou vytvářejí kyseliny, např. SO3 + H2O H2SO4,
typické nekovy jsou halogeny
ü
POLOKOVY - hranice
mezi kovy a nekovy (např. B, Si, Te)
a) Teploty tání a varu - jednoatomové prvky nebo látky složené z dvou- a víceatomových molekul s kovalentními vazbami mají nízké teploty varu a tání, látky, které mají mnohoatomové krystalové struktury iontového, atomového nebo kovového typu mají vysoké teploty varu i tání
b)
Elektrická
vodivost - elektricky vodivé kovy,
polokovy vykazují polovodičovou vodivost, nekovy
jsou nevodivé, sloučeniny s iontovou strukturou vedou elektrický proud
v roztaveném stavu a ve vodném roztoku
c)
Rozpustnost
- látky s iontovou strukturou, nebo látky, které mohou disociovat na ionty jsou rozpustné ve vodě a nerozpustné v
nepolárních rozpouštědlech, látky s molekulovou strukturou a kovalentními
vazbami jsou většinou ve vodě
nerozpustné nebo s ní nereagují
d) Index lomu světla - nekovy a vzácné plyny mají index lomu světla nízký, stoupá u polovodičových polokovů a je vysoký u kovů, které vykazují kovový lesk
e) Barevnost látek - projevuje se zejména u látek s nepárovými elektrony, u kovů a ve sloučeninách přechodných prvků s částečně obsazenými d- a f- orbitaly