Dusík

Zdroj: http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=7

Prvky p³ - skupina dusíku

Ø prvky V.A skupiny, jejich atomy mají ve valenčních orbitalech pět elektronů, konfigurace ns²np³ (n je 2 až 6)

Ø dusík je za běžné teploty plyn, ostatní p³-prvky jsou pevné látky, krystalizující v různých modifikacích

Ø mohou sdílet tři elektronové páry ve třech kovalentních vazbách, dosáhnou tak stabilní konfiguraci nejbližšího vzácného plynu a mají v těchto sloučeninách nejmenší oxidační číslo -III (např. v amoniaku NH₃)

Ø mohou však odevzdat až všech pět valenčních elektronů a mít ve sloučeninách oxidační číslo až V, např. ve fluoridu fosforečném PF₅

Ø s rostoucím Z klesá stálost sloučenin s oxidačním číslem V a roste stálost sloučenin s oxidačním číslem III

Ø dusík jako prvek druhé periody (má jen s a p-orbitaly) může vázat maximálně čtyři vazebné partnery - je čtyřvazný (např. v iontu NH⁴⁺), ostatní p³-prvky v důsledku volných nd-orbitalů mohou být až šestivazné

Ø podobně jako u chalkogenů stoupá s rostoucím Z kovový charakter a klesá celková reaktivita

Ø dusík a fosfor jsou nekovy, arsen a antimon polokovy, bismut typický kov, s rostoucím Z klesá kyselý charakter oxidů

Ø převážná část dusíku je v zemské atmosféře jako molekuly N₂ (78 %), vzduch je proto hlavním zdrojem dusíku pro výrobu dusíkatých sloučenin, vázaný dusík je v dusičnanech (chilském ledku NaNO₃) a bílkovinách

Ø fosfor se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách odvozených od kyseliny fosforečné, např. v apatitech Ca₅X(PO₄)₃ (X je F, Cl, OH), v kostech, v buňkách org.

Ø dusík a fosfor jsou biogenní prvky, arsen, antimon a bismut jsou v přírodě málo rozšířené

---

Dusík - základní charakteristika

F název Dusík

F latinsky Nitrogenium

F anglicky Nitrogen

F francouzsky Azote

F německy Stickstoff

F značka N

F protonové číslo 7

F relativní atomová hmotnost 14,00674

F Paulingova elektronegativita 3,04

F elektronová konfigurace [He] 2s²2p³
1s²2s²2p³

F teplota tání 63,05 K, -210,1°C

F teplota varu 77,36 K, -195,79°C

F skupina V.A

F perioda 2

F skupenství (při 20°C) plynné

F oxidační čísla ve sloučeninách -III, I, II, III, IV, V

F rok objevení objevitel

F Daniel Rutherford

Minerály

název minerálu vzorec

abelsonit NiC₃₁H₃₂N₄

acetamid CH₃CONH₂

ledek draselný KNO₃

ledek chilský NaNO₃

Výskyt

---

F Díky své malé reaktivitě se dusík vyskytuje převážně volný ve vzduchu, kde ho tvoří 78 objemových procent.

F Je však vázán i v řadě sloučenin, například v solích kyseliny dusičné (NO₃^-).

F Dusík je také významný biogenní prvek - je stavebním prvkem bílkovin.

Vlastnosti

---

F Dusík je za normálních podmínek

o bezbarvý plyn

o bez chuti a zápachu,

o je lehčí než vzduch.

F Molekulový dusík je velmi málo reaktivní, protože jeho molekuly jsou tvořeny dvěma atomy vzájemně vázanými velice pevnou trojnou vazbou, která je příčinnou jeho malé reaktivity.

F Je tedy velmi stabilní a štěpí se až za vysokých teplot (asi 4000°C).

F Díky této vlastnosti se dusík využívá k vytváření inertní atmosféry (viz. oddíl Použití).

F Naopak atomový dusík je velmi reaktivní.

Laboratorní příprava

---

V laboratoři se dusík připravuje tepelným rozkladem dusitanu amonného (NH₄NO₂).

(NH₄NO₂) -> N₂ + 2H₂O

Průmyslová výroba

---

Průmyslově se dusík vyrábí frakční destilací zkapalněného vzduchu.

Použití

---

F Dusík, který se skladuje a převáží stlačený v ocelových lahvích označených zeleným pruhem, se používá především k výrobě

o amoniaku (NH₃),

o kyseliny dusičné (HNO₃)

o různých průmyslových hnojiv,

§ chilský ledek (NaNO₃ - dusičnan sodný),

§ dusičnan amonný (NH₄NO₃), atd.

F Díky své malé reaktivitě se využívá také k vytváření inertní atmosféry (použití např. při skladování velmi reaktivních alkalických kovů).

Sloučeniny

---

1. bezkyslíkaté sloučeniny

NH₃ - amoniak
bezbarvý a štiplavý plyn, který leptá sliznici

NH₄Cl - chlorid amonný (salmiak)
používá se při pájení a v suchých bateriových článcích

(NH₄)₂SO₄ - síran amonný
průmyslové hnojivo

NH₄NO₃ - dusičnan amonný
průmyslové hnojivo ledek amonný s vápencem (směs NH₄NO₃ a CaCO₃)

(NH₄)₂CO₃ - uhličitan amonný
součást kypřících prášků

amidy - aniont NH₂^-, např. NaNH₂
imidy - aniont NH^2-, např. CaNH
nitridy - aniont N^3-, např. např. BN
NCl₃ - chlorodusík
NI₃ - jododusík
HN₃ - kyselina azidovodíková
nestálá explozivní kapalina

2. kyslíkaté sloučeniny

a) oxidy

N₂O - oxid dusný
tzv. "rajský plyn" používaný při operacích k anestezii

NO - oxid dusnatý
bezbarvý

N₂O₃ - oxid dusitý
NO₂ - oxid dusičitý
hnědočervený plyn, který má charakteristický zápach; silně jedovatý

b) kyseliny

HNO₂ - kyselina dusitá
slabá kyselina

HNO₃ - kyselina dusičná
silná kyselina; uchovává se v tmavých lahvích, protože se působením světla rozkládá

c) soli kyseliny dusičné (NO₃^-)

KNO₃ - dusičnan draselný (draselný ledek)
průmyslové hnojivo

NaNO₃ - dusičnan sodný (chilský ledek)
průmyslové hnojivo

NH₄NO₃ - dusičnan amonný (amonný ledek)
průmyslové hnojivo

Reakce

Zdroj: http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/

	Výroba dusíku
01.	a) Dusík vzniká reakcí amonné soli s dusitanem NH4^+1 + NO2^-1--› N2 + 2H2O b) Dusík vzniká reakcí roztoků chloridu amonného s dusitanem sodným NH4Cl + NaNO2--› N2 + NaCl + 2H2O
02.	a) Dusík vzniká reakcí kyseliny amidosírové s dusitanem (vzniká též kyselý síran) NH2SO3H + NO2^-1--› N2 + HSO4^-1 + H2O b) Dusík vzniká reakcí kyseliny amidosírové s dusitanem sodným (vzniká též kyselý síran sodný) NH2SO3H + NaNO2--› N2 + NaHSO4 + H2O
03.	Dusík vzniká tepelným rozkladem dusitanu amonného NH4NO2 --› N2 + 2H2O
04.	Dusík vzniká tepelným rozkladem dvojchromanu amonného (tzv. sopka) (NH4)2Cr2O7 --› N2 + Cr2O3 + 4H2O
05.	Dusík vzniká tepelným katalyzovaným (platinou) rozkladem amoniaku 2NH3 ---Pt---› N2 + 3H2
06.	Dusík vzniká oxidací amoniaku oxidem dusnatým 4NH3 + 6NO --› 5N2 + 6H2O
07.	Dusík vzniká oxidací amoniaku bromem 8NH3 + 3Br2 --› 6NH4Br + N2
08.	Dusík spolu s mědí vzniká při redukčním působení amoniaku na oxid měďnatý za zvýšené teploty 2NH3 + 3CuO --› N2 + 3Cu + 3H2O
09.	Dusík vzniká oxidací amoniaku chlorem 2NH3 + 3Cl2 --› N2 + 6HCl
10.	Dusík spolu s niklem vzniká při redukčním působení amoniaku na oxid nikelnatý za zvýšené teploty 2NH3 + 3NiO --› N2 + 3Ni + 3H2O
	Sloučeniny s dusíkem v záporném oxidačním stavu
11.	I. Amoniak se oxiduje kyslíkem na dusík 4NH3 + 3O2 --› 2N2 + 6H2O II. Amoniak se při katalyzovaném spalování oxiduje na oxid dusnatý 4NH3 + 5O2 ---Pt---› 4NO + 6H2O
12.	Amoniak se slučuje s chlorovodíkem na chlorid amonný NH3 + HCl --› NH4Cl
13.	Při oxidačním působením amoniaku na draslík vzniká amid draselný 2NH3 + 2K --› 2KNH2 + H2
14.	Amoniak se výrábí katalyzovaným syntézou z prvků N2 + 3H2 --› 2NH3
15.	Amoniak se uvolňuje z amonných solí silnou netěkavou bází NH4^+1 + OH^-1--› NH3 + H2O b) Amoniak se uvolňuje z chloridu amonného hydroxidem sodným NH4Cl + NaOH--› NH3 + NaCl + H2O
16.	Amoniak vzniká hydrolýzou nitridu lithného Li3N + 3H2O --› 3LiOH + NH3
17.	Reakcí amoniaku s chloridem fosforitým vzniká nitrid fosforitý a chlorid amonný PCl3 + 4NH3 --› PN + 3NH4Cl
18.	I.Reakcí amoniaku s tetraaquaměďnatou solí vzniká tetraamminměďnatá sůl 4NH3 + [Cu(H2O)4]^+2--› [Cu(NH3)4]^+2 + 4H2O II. Reakcí amonné soli s tetraaquaměďnatou solí vzniká mimo jiné tetraamminměďnatá sůl 4NH4^+1 + [Cu(H2O)4]^+2--› [Cu(NH3)4]^+2 + 4H3O^+1 III. a) Reakcí roztoku modré skalice (běžný zápis) s hydrogenfosforečnanem amonným vzniká mimo jiné síran tetraamminměďnatý 2(NH4)2HPO4 + CuSO4.5H2O--› [Cu(NH3)4]SO4 + 2H3PO4 + 5H2O b) Reakcí roztoku modré skalice (přesný zápis) s hydrogenfosforečnanem amonným vzniká mimo jiné síran tetraamminměďnatý 2(NH4)2HPO4 + [Cu(H2O)4]SO4.H2O--› [Cu(NH3)4]SO4 + 2H3PO4 + 5H2O
19.	I. Hydrazin se připravuje reakcí chlornanu alkalického kovu s amoniakem ve vodném roztoku za přítomnosti želatiny nebo klihu (vážou přítomné stopy těžkých kovů) 2NH3 + ClO^-1--› N2H4 + 3Cl^-1 + H2O II. Oxidací amoniaku chlornanem alkalického kovu ve vodném roztoku vzniká dusík 2NH3 + 3ClO^-1--› N2 + Cl^-1 + 3H2O
20.	Hydrazin působí redukčně na nikelnatou sůl v zásaditém prostředí za vzniku niklu i dusíku N2H4 + 2Ni^+2 + 4OH^-1--› 2Ni + N2 + 4H2O
21.	Hydrazin je spalován kyslíkem na dusík N2H4 + O2 --› N2 + 2H2O
22.	Hydrazin je oxidován chlorem na dusík N2H4 + 2Cl2 --› N2 + 4HCl
23.	Azoimid vzniká opatrnou reakcí hydrazinu s kyselinou dusitou N2H4 + HNO2 --› HN3 + 2H2O
24.	Azid sodný vzniká reakcí oxidu dusného z roztaveným amidem sodným N2O + NaNH2 --› NaN3 + H2O
25.	Hydroxylamin vzniká redukcí dusitanu ve vhodném prostředí kyselým siřičitanem NO2^-1 + 2HSO3^-1 + H3O+^1 --› NH2OH + 2HSO4^-1
26.	Hydroxylamin vzniká redukcí kyseliny dusičné kyselým siřičitanem HNO3 + 3HSO3^-1 + H2O --› NH2OH + 3HSO4^-1
27.	Reakcí plynného amoniaku z roztaveným sodíkem vzniká amid sodný a vodík (obdobně i další alkalické kovy) 2Na + 2NH3 --› 2NaNH2 + H2
28.	a) Amid hydrolyzuje na amoniak a vhodné prostředí NH2^-1 + H2O --› NH3 + OH^-1 b) Amid sodný hydrolyzuje na amoniak a hydroxid sodný NaNH2 + H2O --› NH3 + NaOH
29.	Zahříváním amid strontnatý diproporcionuje na imid strontnatý a amoniak Sr(NH2)2 --› SrNH + NH3
30	Tetraamidozinečnatan draselný reaguje s dusičnanem amonným v kapalném amoniaku na amid zinečnatý, dusičnan draselný a amoniak K2[Zn(NH2)4] + 2NH4NO3--- NH3(l)---› Zn(NH2)2 + 2KNO3 + 4NH3
31.	Nitrid vápenatý hydrolyzuje na amoniak a hydroxid vápenatý Ca3N2 + 6H2O --› 3Ca(OH)2 + 2NH3
32.	Nitrid hořečnatý vzniká syntézou prvků za běžné teploty 3Mg + N2 --› Mg3N2
33.	Nitrid hlinitý vzniká syntézou prvků za vysokých teplot 2Al + N2 --› 2AlN
34.	Nitrid vápenatý spolu s amoniakem vzniká disproporcionací imidu vápenatého 3CaNH --› Ca3N2 + NH3
35.	Nitrid chromitý vzniká reakcí chloridu chromitého s amoniakem CrCl3 + NH3 --› CrN + 3HCl
36.	Nitrid rtuťnatý vzniká spolu s jodidem draselným a amoniakem reakcí jodidu rtuťnatého s amidem draselným 3HgI2 + 6KNH2 --› Hg3N2+ 6KI + 4NH3
37.	Reakcí hydrazinu se sodíkem vzniká hydrazid sodný spolu s vodíkem 2N2H4 + 2Na --› 2NaN2H3 + H2
38.	a) Azid lze připravit zaváděním oxidu dusného do roztaveného amidu NH2^-1 + N2O --› N3^-1 + H2O b) Azid sodný lze připravit zaváděním oxidu dusného do roztaveného amidu sodného NaNH2 + N2O --› NaN3 + H2O
	Oxidy dusíku
39.	Oxid dusný vzniká tepelným rozkladem dusičnanu amonného NH4NO3 --› N2O + 2H2O
40.	Oxid dusný je redukován vodíkem na dusík N2O + H2 --› N2 + H2O
41.	Oxid dusný je redukován amoniakem na dusík 3N2O + 2NH3 --› 4N2 + 3H2O
42.	Oxid dusnatý vzniká při katalyzovaném spalování amoniaku 4NH3 + 5O2 ---Pt---› 4NO + 6H2O
43.	Oxid dusnatý vzniká reakcí mědi se zředěnou kyselinou dusičnou (20%) 3Cu + 8HNO3 --› 3Cu(NO3)2 + 2NO + 4H2O
44.	a) Oxid dusnatý vzniká redukcí dusitanu jodidem ve vhodném prostředí 2NO^-1 + 2I^-1+ 4H3O^+1 --› 2NO + I2 + 6H2O b) Oxid dusnatý vzniká redukcí dusitanu sodného jodidem draselným v prostředí kyseliny sírové 2NaNO2 + 2KI+ 2H2SO4 --› 2NO + I2 + Na2SO4 + K2SO4 + 2H2O
45.	Oxid dusnatý spolu s kyselinou dusičnou vzniká disproporcionací dusitanu sodného zředěnou kyselinou sírovou 6NaNO2 + 3H2SO4 --› 4NO + 2HNO3 + 3Na2SO4 + 2H2O
46.	Oxid dusitý vzniká při teplotách okolo -20^0C stechiometrickou reakcí mezi oxidy dusnatým a dusičitým NO + NO2 --› N2O3
47.	Oxid dusitý vzniká přídavkem vhodného množství kyslíku k oxidu dusnatému 4NO + O2 --› 2N2O3
48.	Oxid dusitý vzniká za chladu kondenzací oxidů dusnatého a dusičitého 2NO + 2NO2 --› 2N2O3
49.	Oxid dusitý (není bezvodý) vzniká redukcí zředěné kyseliny dusičné pomocí oxidu arsenitého při teplotě 70^0C 2HNO3 + As2O3 + 2H2O --› N2O3 + 2H3AsO4
50.	Oxid dusitý s vodou přechází na kyselinu dusitou N2O3 + H2O --› 2HNO2
51.	Oxid dusitý v alkalické prostředí přechází na dusitan N2O3 + 2OH^-1 --› 2NO2^-1 + H2O
52.	Oxid dusičitý vzniká reakcí mědi s koncentrovanou kyselinou dusičnou Cu + 4HNO3 --› Cu(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O
53.	Oxid dusičitý vzniká oxidací oxidu dusnatého vzdušným kyslíkem 2NO + O2 --› 2NO2
54.	Oxid dusičitý vzniká termickým rozkladem trihydrátu dusičnanu měďnatého (oxidací vzniká kyslík) 2Cu(NO3)2.3H2O --› 4NO2 + 2CuO + O2 + 6H2O
55.	Při snížené teplotě, příp. při vyšším tlaku oxid dusičitý dimeruje na dimer oxidu dusičitého (exotermní reakce) 2NO2 --› N2O4
56.	Dimer oxidu dusičitého s vodou disproporcionuje na kyseliny dusitou a dusičnou N2O4 + H2O --› HNO2 + HNO3
57.	Dimer oxidu dusičitého se sodíkem reaguje na dusičnan sodný a oxid dusnatý N2O4 + Na --› NaNO3 + NO
58.	Oxid dusičitý je redukován vodíkem na oxid dusnatý NO2 + H2 --› NO + H2O
59.	Oxid dusičitý je redukován vodíkem na oxid dusnatý NO2 + H2 --› NO + H2O
60.	Oxid dusičitý je redukován oxidem uhelnatým na oxid dusnatý NO2 + CO --› NO + CO2
61.	Oxid dusičitý reaguje s chlorovodíkem na chlorid nitrosylu a chlor 2NO2 + 4HCl --› 2NOCl + Cl2 + 2H2O
62.	a) Oxid dusičný se připravuje dehydratací kyseliny dusičné oxidem fosforečným 2HNO3 + P2O5 --› N2O5 + 2HPO3 b) Oxid dusičný se připravuje dehydratací kyseliny dusičné dimerem oxidu fosforečného 4HNO3 + P4O10 + 4H2O --› 2N2O5 + 4H3PO4
63.	Oxid dusičný se připravuje reakcí oxidu dusičitého s ozonem (vzniká též kyslík) 2NO2 + O3 --› N2O5 + O2
64.	Oxid dusičný hydrolyzuje na kyselinu dusičnou N2O5 + H2O --› 2HNO3
65.	Oxid dusičný oxiduje sodík na dusičnan sodný (sám se redukuje na oxid dusičitý) N2O5 + Na --› NaNO3 + NO2
66.	Oxid dusičný oxiduje jod na oxid jodičný (sám se redukuje na dusík) N2O5 + I2 --› I2O5 + N2
67.	Oxid dusičný reaguje s fluoridem sodným na dusičnan sodný a fluorid nitrylu N2O5 + NaF --› NaNO3 + FNO2
	Oxokyseliny dusíku
68.	Kyselina didusnou lze připravit reakcí kyseliny dusité s hydroxylaminem HNO2 + NH2OH --› H2N2O2 + H2O
69.	Neutralizací kyseliny didusné hydroxidem sodným vzniká didusnan sodný H2N2O2 + 2NaOH --› Na2N2O2 + 2H2O
70.	a) Vodný roztok kyseliny dusité lze připravit okyselením roztoku dusitanu NO2^-1 + H3O^+1 --› HNO2+ H2O b) Vodný roztok kyseliny dusité lze připravit reakcí dusitanu barnatého s kyselinou sírovou Ba(NO2)2 + H2SO4 --› 2HNO2+ BaSO4 c) Vodný roztok kyseliny dusité lze připravit reakcí dusitanu stříbrného s kyselinou chlorovodíkovou AgNO2 + HCl --› HNO2+ AgCl
71.	I) Kyselina dusičná vzniká rozpouštěním oxidu dusičitého ve vodě 2NO2 + H2O--› HNO3 + HNO2 II) Kyselina dusičná vzniká rozpouštěním dimeru oxidu dusičitého ve vodě N2O4 + H2O--› HNO3 + HNO2
72.	I) Kyselina dusičná vzniká rozpouštěním oxidu dusičitého ve vodě za spoluúčasti vzdušného kyslíku 4NO2 + 2H2O+ O2 --› 4HNO3 II) Kyselina dusičná vzniká rozpouštěním dimeru oxidu dusičitého ve vodě za spoluúčasti vzdušného kyslíku 2N2O4 + 2H2O+ O2 --› 4HNO3
73.	I) Reakcí koncentrované kyseliny dusičné s mědí vzniká oxid dusičitý a dusičnan měďnatý Cu + 4HNO3 --› Cu(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O II) Reakcí zředěné kyseliny dusičné (20%) s mědí vzniká oxid dusnatý a dusičnan měďnatý 3Cu + 8HNO3 --› 3Cu(NO3)2 + 2NO + 4H2O
74.	I) Reakcí koncentrované kyseliny dusičné se rtutí vzniká oxid dusičitý a dusičnan rtuťnatý Hg + 4HNO3 --› Hg(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O II) Reakcí zředěné kyseliny dusičné (20%) se rtutí vzniká oxid dusnatý a dusičnan dirtuťný 6Hg + 8HNO3 --› 3Hg2(NO3)2 + 2NO + 4H2O
75.	I) Reakcí koncentrované kyseliny dusičné s olovem vzniká oxid dusičitý a dusičnan olovnatý Pb + 4HNO3 --› Pb(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O II) Reakcí zředěné kyseliny dusičné (20%) s olovem vzniká oxid dusnatý a dusičnan olovnatý 3Pb + 8HNO3 --› 3Pb(NO3)2 + 2NO + 4H2O
76.	I) Reakcí koncentrované kyseliny dusičné se stříbrem vzniká oxid dusičitý a dusičnan olovnatý Ag + 2HNO3 --› AgNO3 + NO2 + H2O II) Reakcí zředěné kyseliny dusičné (20%) se stříbrem vzniká oxid dusnatý a dusičnan olovnatý 3Ag + 4HNO3 --› 3AgNO3 + NO + 2H2O
77.	I) Reakcí koncentrované kyseliny dusičné s cínem vzniká oxid dusičitý a dusičnan cínatý Sn + 4HNO3 --› Sn(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O II) Reakcí zředěné kyseliny dusičné (20%) s cínem vzniká oxid dusnatý a dusičnan cínatý 3Sn + 8HNO3 --› 3Sn(NO3)2 + 2NO + 4H2O III) Reakcí hodně zředěné kyseliny dusičné s cínem vzniká hydroxylamin a dusičnan cínatý 3Sn + 7HNO3 --› 3Sn(NO3)2 + NH2OH + 2H2O IV) Reakcí hodně zředěné kyseliny dusičné s cínem vznikají dusičnany amonný a cínatý 4Sn + 10HNO3 --› 4Sn(NO3)2 + NH4NO3 + 3H2O
78.	I) Reakcí koncentrované kyseliny dusičné se zinkem vzniká oxid dusičitý a dusičnan zinečnatý Zn + 4HNO3 --› Zn(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O II) Reakcí zředěné kyseliny dusičné (20%) se zinkem vzniká oxid dusnatý a dusičnan zinečnatý 3Zn + 8HNO3 --› 3Zn(NO3)2 + 2NO + 4H2O III) Reakcí hodně zředěné kyseliny dusičné se zinkem vzniká oxid dusný a dusičnan zinečnatý 4Zn + 10HNO3 --› 4Zn(NO3)2 + N2O + 5H2O IV) Reakcí hodně zředěné kyseliny dusičné se zinkem vznikají dusičnany amonný a zinečnatý 4Zn + 10HNO3 --› 4Zn(NO3)2 + NH4NO3 + 3H2O
79.	I) Reakcí koncentrované kyseliny dusičné s hořčíkem vzniká oxid dusičitý a dusičnan hořečnatý Mg + 4HNO3 --› Mg(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O II) Reakcí zředěné kyseliny dusičné (20%) s hořčíkem vzniká oxid dusnatý a dusičnan hořečnatý 3Mg + 8HNO3 --› 3Mg(NO3)2 + 2NO + 4H2O III) Reakcí hodně zředěné kyseliny dusičné s hořčíkem vzniká oxid dusný a dusičnan hořečnatý 4Mg + 10HNO3 --› 4Mg(NO3)2 + N2O + 5H2O IV) Reakcí hodně zředěné kyseliny dusičné s hořčíkem vznikají dusičnany amonný a hořečnatý 4Mg + 10HNO3 --› 4Mg(NO3)2 + NH4NO3 + 3H2O V) Reakcí velmi, velmi hodně zředěné kyseliny dusičné s hořčíkem vzniká vodík a dusičnan hořečnatý Mg + 2HNO3 --› Mg(NO3)2 + H2
80.	Kyselina dusičná oxiduje sulfid na síru a sama se redukuje na oxid dusičitý 4HNO3 + S^-2 --› 2NO2 + S + 2NO3^-1 + 2H2O Kyselina dusičná oxiduje sulfid sodný na síru a sama se redukuje na oxid dusičitý 4HNO3 + Na2S --› 2NO2 + S + 2NaNO3 + 2H2O
81.	Kyselina dusičná oxiduje železnatou sůl na sůl železitou a sama se redukuje na oxid dusnatý 4HNO3 + 3Fe^+2 --› NO + 3Fe^+3 + 3NO3^-1 + 2H2O Kyselina dusičná oxiduje síran železnatý na síran železitý a sama se redukuje na oxid dusnatý 4HNO3 + 3FeSO4 --› NO + Fe2(SO4)3 + Fe(NO3)3 + 2H2O
82.	Kyselina dusičná oxiduje jodid na jod a sama se redukuje na oxid dusičitý 4HNO3 + 2I^-1 --› 2NO2 + I2 + 2NO3^-1 + 2H2O Kyselina dusičná oxiduje jodid sodný na jod a sama se redukuje na oxid dusičitý 4HNO3 + 2NaI --› 2NO2 + I2 + 2NaNO3 + 2H2O
83.	Reakcí oxidu měďnatého s kyselinou dusičnou vzniká dusičnan měďnatý CuO + 2HNO3--› Cu(NO3)2 + H2O
84.	Reakcí hydroxidu měďnatého s kyselinou dusičnou vzniká dusičnan měďnatý Cu(OH)2 + 2HNO3--› Cu(NO3)2 + 2H2O
85.	Reakcí uhličitanu měďnatého s kyselinou dusičnou vzniká dusičnan měďnatý a oxid uhličitý CuCO3 + 2HNO3--› Cu(NO3)2 + H2O + CO2
86.	Reakcí zlata s lučavkou královskou vzniká chlorid zlatitý a též oxid dusnatý I. Zápis souhrnnou rovnicí Au + 3HCl+ HNO3 --› AuCl3+ NO + 2H2O II. Systémem dvou rovnic (přes chlorid nitrosylu vzniklým reakcí kyselin chlorovodíkové a dusičné) a) 3HCl+ HNO3 --› Cl2+ NOCl + 2H2O b) Au + Cl2+ NOCl + 2H2O --› AuCl3+ NO + 2H2O
87.	Reakcí zlata s lučavkou královskou (při přebytku HCl) vzniká kyselina tetrachlorozlatitá a též oxid dusnatý I. Zápis souhrnnou rovnicí Au + 3HCl+ HCl+ HNO3 --› H[AuCl4] + NO + 2H2O II. Systémem dvou rovnic (přes chlorid nitrosylu vzniklým reakcí kyselin chlorovodíkové a dusičné) a) 3HCl+ HNO3 --› Cl2+ NOCl + 2H2O b) Au + HCl + Cl2+ NOCl + 2H2O --› H[AuCl4]+ NO + 2H2O
88.	Reakcí platiny s lučavkou královskou vzniká kyselina hexachloroplatičitá a též oxid dusnatý I. Zápis souhrnnou rovnicí 3Pt + 6HCl+ 12HCl+ 4HNO3 --› 3H2[PtCl6] + 4NO + 8H2O II. Systémem dvou rovnic (přes chlorid nitrosylu vzniklým reakcí kyselin chlorovodíkové a dusičné) a) 12HCl+ 4HNO3 --› 4Cl2+ 4NOCl + 8H2O b) 3Pt + 6HCl + 4Cl2+ 4NOCl + 8H2O --› 3H2[PtCl6]+ 4NO + 8H2O
	Soli kyslíkatých kyselin
89.	a) Didusnan vzniká redukcí vodných roztoků dusitanu sodíkovým amalgámem 2NO2^-1 + 4NaHgx + 2H2O --› N2O2^-2+ 4Na^+1+ 4OH^-1+ 4xHg b) Didusnan sodný vzniká redukcí vodných roztoků dusitanu sodného sodíkovým amalgámem 2NaNO2 + 4NaHgx + 2H2O --› Na2N2O2+ 4NaOH+ 4xHg c) Didusnan stříbrný vzniká redukcí vodných roztoků dusitanu stříbrného sodíkovým amalgámem 2AgNO2 + 4NaHgx + 2H2O --› Ag2N2O2+ 4NaOH+ 4xHg
90.	a) Didusnan vzniká redukcí vodných roztoků dusitanu hořčíkovým amalgámem 4NO2^-1 + 4MgHgx + 4H2O --› 2N2O2^-2+ 4Mg^+2+ 8OH^-1+ 4xHg b) Didusnan vápenatý vzniká redukcí vodných roztoků dusitanu vápenatého hořčíkovým amalgámem 2Ca(NO2)2 + 4MgHgx + 4H2O --› 2CaN2O2+ 4Mg(OH)2+ 4xHg
91.	Dusitan sodný vzniká rozpouštěním oxidu dusitého (směs oxidu dusnatého a dusičitého) v roztoku hydroxidu sodného 2NaOH + N2O3--› 2NaNO2 + H2O
92.	Dusitan amonný vzniká rozpouštěním oxidu dusitého (směs oxidu dusnatého a dusičitého) v roztoku čpavku 2NH4OH + N2O3 --› 2NH4NO2 + H2O
93.	Dusitan stříbrný vzniká podvojnou výměnou v roztoku s dusitanem sodným a dusičnanem stříbrným AgNO3 + NaNO2 --› AgNO2 + NaNO3
94.	Dusitan sodný vzniká termickým rozkladem dusičnanu sodného 2NaNO3 --› 2NaNO2 + O2
95.	Dusitan sodný vzniká termickým rozkladem dusičnanu sodného s olovem NaNO3 + Pb --› NaNO2 + PbO
96.	Dusitan stříbrný se tepelně rozkládá na stříbro a oxid dusičitý AgNO2--› Ag + NO2
97.	Dusitan amonný se tepelně rozkládá na dusík NH4NO2--› N2 + 2H2O
98.	a) Dusitan je oxidován manganistanem v neutrálním prostředí.Vzniká dusičnan a hydrát oxidu manganičitého 3NO2^-1+ 2MnO4^-1 + (2x+1).H2O --› 3NO3^-1+ 2MnO2.xH2O + 2OH^-1 b) Dusitan je oxidován manganistanem ve vhodném prostředí.Vzniká dusičnan a manganatá sůl 5NO2^-1+ 2MnO4^-1 + 6H3O^+1 --› 5NO3^-1+ 2Mn^+2 + 9H2O c) Dusitan je oxidován dichromanem ve vhodném prostředí.Vzniká dusičnan a chromitá sůl 3NO2^-1+ Cr2O7^-2 + 8H3O^+1 --› 3NO3^-1+ 2Cr^+3 + 12H2O
99.	Dusitan je redukován jodidem ve vhodném prostředí na oxid dusnatý 2NO2^-1+ 2I^-1 + 4H3O^+1 --› 2NO+ I2 + 6H2O
	halogenidy dusíku
100	Chlorid dusitý hydrolyzuje na amoniak a kyselinu chlornou NCl3 + 3H2O--› NH3+ 3HClO
101	I. Chlorid dusitý reaguje s chloritanem sodným na oxid chloričitý, chlorid a hydroxid sodný a amoniak NCl3 + 6NaClO2 + 3H2O--› 6ClO2 + 3NaCl + 3NaOH + NH3 II. Chlorid dusitý reaguje s chloritanem sodným na oxid chloričitý, chlorid sodný a dusík 2NCl3 + 6NaClO2--› 6ClO2 + 6NaCl + N2
102	Řízenou fluorací amoniaku na kovové mědi vznikají fluoridy dusitý a amonný 4NH3 + 3F2---Cu---› NF3+ 3NH4F
103	Fluor derivát kyseliny dusičné (fluordusičnan) vzniká fluorací kyseliny dusičné (dále kyselina fluorovodíková) HNO3 + F2--› FONO2 + HF
104	Chlor derivát kyseliny dusičné (chlordusičnan) vzniká reakcí kyseliny dusičné s fluoridem chlorným (dále kyselina fluorovodíková) HNO3 + ClF--› ClONO2 + HF
105	Halogenid nitrosylu vzniká halogenací oxidu dusnatého 2NO + X2--› 2XNO
106	Fluorid nitrosylu vzniká reakcí oxidu dusnatého s fluoridem stříbrnatým NO + AgF2--› 2FNO + AgF
107	Chlorid nitrosylu vzniká (spolu s dusičnanem draselným) z dimeru oxidu dusičitého a chloridu draselného N2O4 + KCl--› ClNO + KNO3
108	I. Halogenid nitrosylu se ve vodě rozkládá na kyseliny dusičnou a dusitou. Dále vzniká oxid dusnatý a halogenvodík 4XNO + 3H2O --› HNO3 + HNO2 + 2NO + 4HX II.Halogenid nitrosylu se v roztoku hydroxidu sodného rozkládá na dusičnan a dusitan sodný. Dále vzniká oxid dusnatý a halogenid sodný 4XNO + 6NaOH --› NaNO3 + NaNO2 + 2NO + 4HX + 3H2O
109	Chlorid nitrylu vzniká reakcí kyseliny dusičné s kyselinou chlorosírovou HNO3 + ClSO3H --› ClNO2 + H2SO4
110	Chlorid nitrylu reaguje s amoniakem za vzniku chloraminu a dusitanu amonného ClNO2 +2NH3 --› ClNH2 + NH4NO2

Souhrn

Dusík, jeho vlastnosti a použití

Ø vyskytuje se ve třech skupenstvích v dvouatomových molekulách N₂, je bezbarvý bez chuti a zápachu, málo rozpustný ve vodě, nehořlavý a hoření nepodporuje

Ø molekula N₂ je mimořádně stálá, mezi atomy dusíku je trojná vazba s velkou vazebnou energií

Ø dusík reaguje s většinou látek až při vysoké teplotě, zahřátím s křemíkem, borem, hliníkem a s²-prvky vznikají nitridy

Ø v přírodě vzniká amoniak, oxid dusný, dusnatý a dusičitý převážně činností mikroorganismů

Ø laboratorně se dusík připravuje například tepelným rozkladem dusitanu amonného: NH₄NO₂ N₂ +2 H₂O

Ø vyrábí se frakční destilací kapalného vzduchu, používá se jako levná ochranná atmosféra při chemických reakcích, je výchozí surovinou při výrobě amoniaku a oxidu dusnatého

Amoniak, amonné soli

Ø amoniak NH₃ (dříve označovaný jako čpavek) je nejdůležitější sloučenina dusíku s vodíkem, za běžných podmínek je bezbarvý, štiplavě páchnoucí plyn, v přírodě amoniak vzniká rozkladem dusíkatých organických látek

Ø molekuly NH₃ jsou polární s volným elektronovým párem na atomu dusíku, schopnost amoniaku vázat proton způsobuje, že má v chemických reakcích převážně zásaditou povahu, vzniká amonný kation NH₄⁺

Ø amoniak se dobře rozpouští ve vodě a částečně s ní reaguje: NH₃ +H₂O NH₄⁺ + OH^-

Ø vyrábí se vysokotlakou katalyzovanou syntézou z prvků: N₂(g) + 3 H₂(g) 2 NH₃, tato výroba je po kyselině sírové druhá největší

Ø uvolňuje se z amonných solí silným hydroxid.: NH₄Cl + NaOH NH₃ + NaCl + H₂O

Ø protolytickou reakcí amoniaku s kyselinami vznikají amonné soli NH₄X (např. chlorid amonný - salmiak):

Ø NH3 +HCl NH₄Cl

Ø amonné soli jsou vesměs bílé krystalické látky, dobře rozpustné ve vodě, lehce těkavé, z vyšší teploty se rozkládají

Ø kromě protolytických reakcí se amoniak může účastnit ve vodných roztocích též komplexotvorných reakcí jako donor elektronového páru

Ø amoniak se používá jako kapalné hnojivo, k výrobě kyseliny dusičné a dusíkatých hnojiv, používá se také k výrobě sody, amonných solí a k dalším chemickým syntézám (výbušniny, vlákna, plasty), jako chladící látka v chladících strojích

Kyslíkaté sloučeniny dusíku

Ø dusík poskytuje s kyslíkem oxidy, v nichž mají atomy dusíku oxidační číslo I až V

Ø nejvýznamnější z nich jsou oxid dusnatý NO a oxid dusičitý NO₂ - existující též jako dimer N₂O₄ -vznikají při redoxních reakcích dusíkatých sloučenin, jsou meziprodukty při výrobě kyseliny dusičné z amoniaku

Ø oxidy dusíku jsou složkou průmyslových emisí a výfukových plynů, jsou jedovaté, podílejí se na vzniku „kyselých dešťů“ a jejich zvýšená koncentrace vážně narušuje životní prostředí

Ø kyselina dusičná HNO₃ - je silná kyselina a významná průmyslová chemikálie, její 68 % vodný roztok se označuje koncentrovaná kyselina dusičná, uchovává se v tmavých lahvích, protože působením světla se pomalu rozkládá: 4 HNO₃ 4 NO₂ + 2 H₂O + O₂, oxid dusičitý zůstává v roztoku a je příčinou žlutého až červeného zbarvení kyseliny, čistá kyselina je bezbarvá

Ø kyselina dusičná je silné oxidační činidlo, oxiduje všechny kovy s výjimkou zlata a některých platinových kovů, tyto kovy se rozpouštějí jen ve směsi koncentrovaných kyselin HNO₃ a HCl v poměru 1 : 3 - v lučavce královské

Ø železo, chrom, hliník s koncentrovanou HNO₃ nereagují, reagují pouze sezředěnou kyselinou, neboť na povrchu kovu ponořeného do koncentrované kyseliny se vytváří souvislá vrstvička oxidů, bránící jeho další reakci - dochází k pasvaci kovu

Ø bílkoviny působením kyseliny dusičné žloutnou

Ø použití: výroba hnojiv, výbušnin, v organických syntézách, v hutnictví, apod.

Ø reakcí kyseliny dusičné s uhličitany, oxidy nebo hydroxidy kovů vznikají dusičnany

Ø dusičnany (nitráty) Mⁿ⁺(NO₃)_n jsou dobře rozpustné ve vodě, zahřátím se rozkládají, některé dusičnany (tzv. ledky) jsou důležitá průmyslová hnojiva, např. NaNO₃ (chilský ledek), KNO₃ (draselný ledek), NH₄NO₃ (amonný ledek), Ca(NO₃)₂ (vápenatý ledek)

Ø kyselina dusitá HNO₂ - nestálá kyselina s oxidačními účinky, je důležitou látkou při výrobě barviv, její soli dusitany M^INO₂ jsou mnohem stálejší