Kyslík

Zdroj: http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=8

 

F     název                                        Kyslík

F     latinsky                                     Oxygenium

F     anglicky                                     Oxygen

F     francouzsky                                Oxygéne

F     německy                                    Sauerstoff

F     značka                                       O

F     protonové číslo                           8

F     relativní atomová hmotnost          15,9994

F     Paulingova elektronegativita         3,44

F     elektronová konfigurace               [He] 2s22p4 1s2 2s2 2p4

F     teplota tání                                54,8 K, -218,35°C

F     teplota varu                               90,2 K, -182,95°C

F     skupina                                      VI.A

F     perioda                                      2

F     skupenství (při 20°C)                   plynné

F     oxidační čísla ve sloučeninách       -II

 

F     rok objevení                               objevitel

F     Joseph Priestley (1733-1804)

F    
Výskyt

F     Kyslík je nejrozšířenějším prvkem na Zemi.

F     Je součástí

o       atmosféry (21 objemových procent vzduchu),

o       hydrosféry,

o       litosféry (minerály a horniny)

o       a biosféry –

F     je to významný biogenní prvek.

F     Volně se kyslík vyskytuje v atmosféře ve formě dvouatomových (O2 - dikyslík) a tříatomových (O3 - ozón, trikyslík) molekul.

F     Ozón tvoří tzv. ozónovou vrstvu, která je asi 25-30 km nad zemským povrchem a která chrání živé organizmy před škodlivými ultrafialovými paprsky.

Vlastnosti

F     Je to vysoce reaktivní a bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu.

F     V malém množství se rozpouští ve vodě (3,08 cm3 ve 100 cm3 vody). S rostoucí teplotou, ale rozpustnost klesá.

F     Kyslík je velmi reaktivní, a proto se přímo slučuje s většinou prvků za vzniku oxidů:

o       2Hg + O2 -> 2HgO

o       4Fe + 3O2 -> 2Fe2O3

o       S + O2 -> SO2

F     Tyto reakce jsou silně exotermní, což znamená, že při nich dochází k uvolňování velkého množství tepla.

F      Většina reakcí je provázena také uvolňováním světla.

F     Oxidační číslo kyslíku v oxidech je vždy -II.

F     Oxidy můžeme dělit podle různých hledisek, ale nejčastěji se dělí podle svého chemického chování:

1.    kyselinotvorné oxidy - např. oxid uhličitý - CO2, oxid dusičitý - NO2, ale i oxid chromový - CrO3, apod.

2.    zásadotvorné oxidy - oxidy elektropozitivních prvků (oxid sodný - Na2O, oxid vápenatý - CaO, aj.)

3.    amfoterní oxidy - oxidy kovů s nižšími oxidačními čísly; reagují s kyselinami i se zásadami (např. oxid zinečnatý - ZnO)

4.    neutrální oxidy - nereagují s kyselinami ani se zásadami (např. oxid uhelnatý - CO), oxid dusnatý - NO)

o       Můžeme je dělit i podle jejich struktury:

1.    iontové oxidy - především oxidy kovů (např. oxid vápenatý - CaO)

2.    molekulové oxidy - složené z jednotlivých molekul; převážně oxidy nekovů

3.    polymerní oxidy - tvoří obrovské celky o velkém počtu atomů (např. oxid křemičitý - SiO2)

o       Tříatomový kyslík neboli ozón je lehce namodralý plyn, který je silně bakteriocidní (používá se k dezinfekci H2O - tzv. ozonizace pitné vody). Pohlcuje škodlivé UV záření, ale ve větším množství je zdraví škodlivý. Má silné oxidační účinky:

o       PbS + 2O3 -> PbSO4 + O2

 

 

Laboratorní příprava

V laboratoři se kyslík připravuje tepelným rozkladem některých kyslíkatých sloučenin:

    2HgO -> 2Hg + O2

    2BaO2 -> 2BaO + O2

    2KClO3 -> 2KCl + 3O2

Průmyslová výroba

Průmyslově se kyslík vyrábí frakční destilací zkapalněného vzduchu nebo elektrolýzou vody.

Použití

Kyslík má celou řadu nejrůznějších použití. Používá se například ke

Kyslík se skladuje a přepravuje stlačený v ocelových lahvích označených modrým pruhem.

Sloučeniny

 

H2O - voda
nejběžnější a nejrozšířenější chemická sloučenina

KO2 - superoxid draselný
oxidační číslo kyslíku je -1/2

OF2 - fluorid kyslíku
oxidační číslo kyslíku je II

1. oxidy

Podrobnější informace o konkrétních oxidech viz. jednotlivé stránky o chemických prvcích, dělení oxidů viz. oddíl Vlastnosti.

2. peroxidy a hydrogenperoxidy

H2O2 - peroxid vodíku
bezbarvá sirupovitá kapalina, která má dezinfekční účinky

Na2O2 - peroxid sodný

BaO2 - peroxid barnatý

NaHO2 - hydrogenperoxid sodný

 

Reakce

Zdroj: http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/

 

Výroby kyslíku

01.

Tepelným rozkladem oxidu olovičitého vzniká kyslík a oxid olovnatý.
2PbO2 --› O2 + 2PbO

02.

Tepelným rozkladem oxidu rtuťnatého vzniká kyslík a rtuť.
2HgO --› O2 + 2Hg

03.

Tepelným rozkladem oxidu stříbrného vzniká kyslík a stříbro.
2Ag2O --› O2 + 4Ag

04.

Tepelným rozkladem oxidu manganičitého vzniká kyslík a oxid manganatomanganitý.
3MnO2 --› O2 + Mn3O4

05.

Tepelným rozkladem peroxidu barnatého vzniká kyslík a oxid barnatý.
2BaO2 --› O2 + 2BaO

06.

Tavením manganistanu draselného vzniká kyslík, manganan draselný a oxid manganičitý.
2KMnO4 --› O2 + K2MnO4 + MnO2

07.

Tavením dusičnanu draselného vzniká kyslík a dusitan draselný.
2KNO3 --› O2 + 2KNO2

08.

Tavením chlorečnanu draselného za katalýzy oxidu manganičitého vzniká kyslík a chlorid draselný.
2KClO3 --› 3O2 + 2KCl

09.

Katalyzovaným rozkladem (manganistanem draselným, dvojchromanem draselným a oxidu manganičitého) peroxidu vodíku vzniká kyslík
2H2O2 --› O2 + 2H2O

10.

Rozpouštěním oxidu manganičitého v kyselině sírové vzniká kyslík a síran manganatý
2MnO2 + 2H2SO4 --› O2 + 2MnSO4 + 2H2O

11.

Rozpouštěním oxidu chromového v kyselině sírové vzniká kyslík a síran chromitý
4CrO3 + 6H2SO4 --› 3O2 + 2Cr2(SO4)3 + 6H2O

12.

a) Reakcí peroxidu vodíku s manganistanem v kyselém prostředí vzniká kyslík a manganatá sůl
5H2O2 + 2MnO4-1 + 6H3O+1 --› 5O2 + 2Mn+2 + 14H2O
b) Reakcí peroxidu vodíku s manganistanem draselným v prostředí kyseliny sírové vzniká kyslík a sírany manganatý a draselný
5H2O2 + 2KMnO4 + 3H2SO4 --› 5O2 + 2MnSO4 + K2SO4 + 8H2O

13.

a) Reakcí peroxidu vodíku s dvojchromanem v kyselém prostředí vzniká kyslík a chromitá sůl
3H2O2 + Cr2O7-2 + 8H3O+1 --› 3O2 + 2Cr+3 + 15H2O
Reakcí peroxidu vodíku s dvojchromanem draselným v prostředí kyseliny sírové vzniká kyslík a sírany chromitý a draselný
3H2O2 + K2Cr2O7 + 4H2SO4 --› 3O2 + Cr2(SO4)3 + K2SO4 + 7H2O

14.

a) Manganistan se ve vhodném prostředí mění na kyslík a manganan
4MnO4-1 + 4OH-1 --› O2 + 4MnO4-2 + 2H2O
b) Manganistan draselný se v prostředí hydroxidu draselného mění na kyslík a manganan draselný
4KMnO4 + 4KOH --› O2 + 4K2MnO4 + 2H2O
c) Manganistan draselný se v prostředí hydroxidu sodného mění na kyslík a manganany draselný a sodný
4KMnO4 + 4NaOH --› O2 + 2K2MnO4 + 2Na2MnO4 + 2H2O

15.

a) Železitá sůl reaguje s peroxidem vodíku ve vhodném prostředí. Vzniká kyslík a železnatá sůl
2Fe+3 + H2O2 + 2OH-1 --› O2 + 2Fe+2 + 2H2O
b) Síran železitý reaguje s peroxidem vodíku v prostředí hydroxidu draselného. Vzniká kyslík a příslušné sírany
Fe2(SO4)3 + H2O2 + 2KOH --› O2 + 2FeSO4 + K2SO4 + 2H2O

16.

a) Hexakyanoželezitan reaguje s peroxidem vodíku ve vhodném prostředí. Vzniká kyslík a hexakyanoželeznatan
2[Fe(CN)6]-3 + H2O2 + 2OH-1 --› O2 + 2[Fe(CN)6]-4 + 2H2O
b) Hexakyanoželezitan draselný reaguje s peroxidem vodíku v prostředí hydroxidu draselného. Vzniká kyslík a hexakyanoželeznatan draselný
2K3[Fe(CN)6] + H2O2 + 2KOH --› O2 + 2K4[Fe(CN)6] + 2H2O
c) Hexakyanoželezitan draselný reaguje s peroxidem vodíku v prostředí hydroxidu sodného. Vzniká kyslík a hexakyanoželeznatany draselný a sodný
2K3[Fe(CN)6] + H2O2 + 2NaOH --› O2 + 1,5K4[Fe(CN)6] + 0,5Na4[Fe(CN)6] + 2H2O

17.

a) Peroxid ve vodě disproporcionuje na kyslík a určité prostředí
2O2-2 + 2H2O --› O2 + 4OH-1
b) Peroxid draselný ve vodě disproporcionuje na kyslík a hydroxid draselný
2K2O2 + 2H2O --› O2 + 4KOH

18.

a) Hyperoxid ve vodě disproporcionuje na kyslík a určité prostředí
4O2-1 + 2H2O --› 3O2 + 4OH-1
b) Hyperoxid sodný ve vodě disproporcionuje na kyslík a hydroxid sodný
4NaO2 + 2H2O --› 3O2 + 4NaOH

19.

a) Chlornan oxiduje peroxid vodíku na kyslík (dále vzniká chlorid)
ClO-1 + H2O2 --› Cl-1 + O2 + H2O
b) Chlornan sodný oxiduje peroxid vodíku na kyslík (dále vzniká chlorid sodný)
NaClO + H2O2 --› NaCl + O2 + H2O
c) Chlornan vápenatý oxiduje peroxid vodíku na kyslík (dále vzniká chlorid vápenatý)
Ca(ClO)2 + 2H2O2 --› CaCl2 + 2O2 + 2H2O
d) Chlorové vápno oxiduje peroxid vodíku na kyslík (dále vznikají chlorid a hydroxid vápenatý)
Ca(ClO)2.CaCl2.Ca(OH)2 + 2H2O2 --› 2CaCl2 + 2O2 + Ca(OH)2 + 2H2O

20.

a) Chlornan oxiduje peroxid na kyslík (dále vzniká chlorid a určité prostředí)
ClO-1 + O2-2 + H2O --› Cl-1 + O2 + 2OH-1
b) Chlornan sodný oxiduje peroxid sodný na kyslík (dále vznikají chlorid a hydroxid sodný )
NaClO + Na2O2 + H2O --› NaCl + O2 + 2NaOH
c) Chlornan vápenatý oxiduje peroxid sodný na kyslík (dále vznikají chlorid vápenatý a hydroxid sodný)
Ca(ClO)2 + 2Na2O2 + 2H2O --› CaCl2 + 2O2 + 4NaOH
d) Chlorové vápno oxiduje peroxid sodný na kyslík (dále vznikají chlorid vápenatý a hydroxidy vápenatý a sodný)
Ca(ClO)2.CaCl2.Ca(OH)2 + 2Na2O2 + 2H2O --› 2CaCl2 + 2O2 + Ca(OH)2 + 4NaOH

21.

Chlor reaguje s peroxidem vodíku. Vzniká kyslík a kyselina chlorovodíková
Cl2 + H2O2 --› O2 + 2HCl

22.

a) Bromnan oxiduje peroxid vodíku na kyslík
BrO-1 + H2O2 --› Br-1 + O2 + H2O
b) Bromnan sodný oxiduje peroxid vodíku na kyslík
NaBrO + H2O2 --› NaBr + O2 + H2O

23.

Oxid stříbrný reaguje s peroxidem vodíku.. Vzniká kyslík a stříbro
Ag2O + H2O2 --› 2Ag + O2 + H2O

 

Výroby ozónu

24.

a) Pevný dvojchroman draselný reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku ozonu a síranů chromitého a draselného
K2Cr2O7 + 4H2SO4 --› O3 + Cr2(SO4)3 + K2SO4 + 4H2O
b) Pevný dvojchroman draselný reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku ozonu a kyslíku a síranů chromitého a draselného
(3x+2y)K2Cr2O7 + 4(3x+2y)H2SO4 --› 3xO3 + 3yO2 + (3x+2y)Cr2(SO4)3 + (3x+2y)K2SO4 + 4(3x+2y)H2O

25.

a) Pevný manganistan draselný reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku ozonu a síranů manganatého a draselného
6KMnO4 + 9H2SO4 --› 5O3 + 6MnSO4 + 3K2SO4 + 9H2O
b) Pevný manganistan draselný reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku ozonu a kyslíku a síranů manganatého a draselného
(6x+4y)KMnO4 + 1,5(6x+4y)H2SO4 --› 5xO3 + 5yO2 + (6x+4y)MnSO4 + 0,5(6x+4y)K2SO4 + 1,5(6x+4y)H2O

26.

a) Pevný manganistan draselný reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku ozonu, oxidu manganičitého a síranu draselného
2KMnO4 + H2SO4 --› O3 + 2MnO2 + K2SO4 + H2O
b) Pevný manganistan draselný reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku ozonu a kyslíku a oxidu manganičitého a síranu draselného
(6x+4y)KMnO4 + 0,5(6x+4y)H2SO4 --› 3xO3 + 3yO2 + (6x+4y)MnO2 + 0,5(6x+4y)K2SO4 + 0,5(6x+4y)H2O

27.

a) Pevný manganistan draselný reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku ozonu, hydrátu oxidu manganičitého a síranu draselného
2KMnO4 + H2SO4 + (2z-1)H2O --› O3 + 2MnO2.zH2O + K2SO4
b) Pevný manganistan draselný reaguje s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku ozonu a kyslíku a hydrátu oxidu manganičitého a síranu draselného
(6x+4y)KMnO4 + 0,5(6x+4y)H2SO4 + (z-0,5).(6x+4y)H2O --›
--› 3xO3 + 3yO2 + (6x+4y)MnO2.zH2O + 0,5(6x+4y)K2SO4

 

Výroby oxidů,peroxidů a hyperoxidů spalováním alkalických kovů

28.

Spalováním lithia vzniká oxid lithný
4Li + O2 --› 2Li2O

29.

Spalováním sodíku vzniká peroxid sodný
2Na + O2 --› Na2O2

30.

Spalováním draslíku vzniká hyperoxid draselný
K + O2 --› KO2

31.

Spalováním rubidia vzniká hyperoxid rubidný
Rb + O2 --› RbO2

 

Oxidy

32.

Lithium se slučuje s kyslíkem na oxid lithný
4Li + O2 --› 2Li2O

33.

Síra se slučuje s kyslíkem na oxid siřičitý
S + O2 --› SO2

34.

Oxid kademnatý se redukuje uhlíkem na kadmium a dále vzniká oxid uhelnatý
CdO + C --› Cd + CO

35.

Peroxid sodný synproporcionuje se sodíkem na oxid sodný
Na2O2 + 2Na --› 2Na2O

36.

Síra reaguje s kyselinou dusičnou na oxidy siřičitý a dusičitý
S + 4HNO3 --› SO2 + 4NO2 + 2H2O

37.

Oxid wolframový je redukován vodíkem na oxid wolframičitý
WO3 + H2 --› WO2 + H2O

38.

Oxid železitý je redukován oxidem uhelnatým na oxid železnatý a sám se oxiduje na oxid uhličitý
Fe2O3 + CO --› 2FeO + CO2

39.

Dvojchroman amonný se tepelně rozkládá na oxid chromitý a dusík (tzv. sopka)
(NH4)2Cr2O7 --› Cr2O3 + N2 + 4H2O

40.

Síran železitý se tepelně rozkládá na oxid železitý a oxid sírový
Fe2(SO4)3 --› Fe2O3 + 3SO3

41.

Při rozkladu dusičnanu amonného vzniká oxid dusný
NH4NO3 --› N2O + 2H2O

42.

Při rozkladu uhličitanu vápenatého vznikají oxidy vápenatý a uhličitý
CaCO3 --› CaO + CO2

43.

Kyselina jodičná termicky dehydratuje na oxid jodičný
2HIO3 --› I2O5 + H2O

44.

a)Kyselina chloristá je dehydratována oxidem fosforečným na oxid chloristý a kyselinu metafosforečnou
2HClO4 + P2O5 --› Cl2O7 + 2HPO3
b)Kyselina chloristá je dehydratována oxidem fosforečným (dimerem) na oxid chloristý a kyselinu metafosforečnou
4HClO4 + P4O10 --› 2Cl2O7 + 4HPO3

45.

Chlorid wolframičitý hydrolyzuje na oxid wolframičitý a kyselinu chlorovodíkovou
WCl4 + 2H2O --› WO2 + 4HCl

46.

Dusičnan bismutitý hydrolyzuje na oxid bismutitý a kyselinu dusičnou
2Bi(NO3)3 + 3H2O --› Bi2O3 + 6HNO3

47.

Oxid chloričitý je redukován peroxidem vodíku na kyselinu chloritou (vzniká též kyslík)
2ClO2 + H2O2 --› 2HClO2 + O2

48.

Oxid chloričitý je redukován zinkovým prachem na chloritan zinečnatý
2ClO2 + Zn --› Zn(ClO2)2

49.

Oxid chloričitý je redukován uhlíkem a hydroxidy vápenatým a sodným na chloritan sodný (vzniká též uhličitan vápenatý)
4ClO2 + C + Ca(OH)2 + 4NaOH --› 4NaClO2 + CaCO3 + 3H2O

50.

Chlorid antimonitý hydrolyzuje na chlorid-oxid antimonitý a kyselinu chlorovodíkovou
SbCl3 + H2O --› SbOCl + 2HCl

 

Oxidy zásadotvorné (pom.: tvoří kationty, netvoří kladný centrální atom aniontu. Př. Na - existují sodné soli, neexistují sodnany či kyselina sodná). Pokud reagují s vodou, tvoří hydroxidy. Reagují s kyselinami, nereagují se zásadami.

51.

Oxid sodný reaguje s vodou na hydroxid sodný
Na2O + H2O --› 2NaOH

52.

Oxid vápenatý reaguje s vodou na hydroxid vápenatý
CaO + H2O --› Ca(OH)2

53.

Oxid hořečnatý reaguje s kyselinou orthofosforečnou na fosforečnan trihořečnatý
3MgO + 2H3PO4 --› Mg3(PO4)2 + 3H2O

 

Oxidy kyselinotvorné (pom.: netvoří kationty, tvoří kladný centrální atom aniontu. Př. S - neexistují sírové soli (neuvažujeme některé halogenidy), existují sírany či kyselina sírová). Pokud reagují s vodou, tvoří kyseliny. Reagují se zásadami, nereagují s kyselinami (neuvažujeme-li dehydrataci).

54.

Oxid siřičitý reaguje s vodou na kyselinu siřičitou
SO2 + H2O --› H2SO3

55.

Oxid siřičitý s hydroxidem sodným reaguje na siřičitan sodný
SO2 + 2NaOH --› Na2SO3 + H2O

 

Oxidy amfoterní (pom.: tvoří kationty i kladný centrální atom aniontu. Př. CrIII - existují i chromité soli i chromitany. S vodou nereagují, reagují i s kyselinami i se zásadami.

56.

Oxid hlinitý reaguje s kyselinou chlorovodíkou na chlorid hlinitý.
Al2O3 + 6HCl --› 2AlCl3 + 3H2O

57.

a) Oxid hlinitý reaguje s hydroxidem sodným na tetrahydroxohlinitan sodný
Al2O3 + 2NaOH + 3H2O --› 2Na[Al(OH)4]
b) Oxid hlinitý reaguje s hydroxidem sodným na hlinitan sodný
Al2O3 + 2NaOH --› 2NaAlO2 + H2O

 

Peroxidy a peroxosloučeniny (rovnice při nichž nevzniká kyslík)

58.

a) Tetrahydroxochromitan reaguje s peroxidem vodíku ve vhodném prostředí za vzniku chromanu
2[Cr(OH)4]-1 + 3H2O2 + 2OH-1 --› 2CrO4-2 + 8H2O
b) Tetrahydroxochromitan draselný reaguje s peroxidem vodíku v prostředí hydroxidu draselného za vzniku chromanu draselného
2K[Cr(OH)4] + 3H2O2 + 2KOH --› 2K2CrO4 + 8H2O
c) Tetrahydroxochromitan draselný reaguje s peroxidem vodíku v prostředí hydroxidu sodného za vzniku chromanů draselného a sodného
2K[Cr(OH)4] + 3H2O2 + 2NaOH --› K2CrO4 + Na2CrO4 + 8H2O

59.

a) Železnatá sůl reaguje s peroxidem vodíku ve vhodném prostředí. Vzniká železitá sůl
2Fe+2 + H2O2 + 2H3O+1 --› 2Fe+3 + 4H2O
b) Síran železnatý reaguje s peroxidem vodíku v prostředí kyseliny chlorovodíkové. Vznikají síran a chlorid železitý
6FeSO4 + 3H2O2 + 6HCl --› 2Fe2(SO4)3+ 2FeCl3 + 6H2O
c) Síran železnatý reaguje s peroxidem vodíku v prostředí kyseliny sírové. Vzniká síran železitý
2FeSO4 + H2O2 + H2SO4 --› Fe2(SO4)3+ 2H2O

60.

a) Hexakyanoželeznatan reaguje s peroxidem vodíku ve vhodném prostředí. Vzniká hexakyanoželezitan
2[Fe(CN)6]-4 + H2O2 + 2H3O+1 --› 2[Fe(CN)6]-3 + 4H2O
b) Hexakyanoželeznatan draselný reaguje s peroxidem vodíku v prostředí kyseliny chlorovodíkové. Vzniká hexakyanoželezitan draselný
2K4[Fe(CN)6] + H2O2 + 2HCl --› 2K3[Fe(CN)6] + 2KCl + 2H2O

61.

a) Jodid reaguje s peroxidem vodíku ve vhodném prostředí. Vzniká jod
2I-1 + H2O2 + 2H3O+1 --› I2 + 4H2O
b) Jodid draselný reaguje s peroxidem vodíku v prostředí kyseliny sírové. Vzniká jod a síran draselný
2KI + H2O2 + H2SO4 --› I2 + K2SO4 + 2H2O

62.

a) Peroxodisíran reaguje s manganatou solí ve vhodném prostředí.Vzniká síran a hydrát oxidu manganičitého
S2O8-2 + Mn+2 + 4OH-1 + (x-2).H2O --› 2SO4-2 + MnO2.xH2O
b) Peroxodisíran draselný reaguje se síranem manganatým v prostředí hydroxidu draselného.Vznikají síran draselný a hydrát oxidu manganičitého
K2S2O8 + MnSO4 + 4KOH + (x-2).H2O --› 3K2SO4 + MnO2.xH2O
c) Peroxodisíran draselný reaguje s chloridem manganatým v prostředí hydroxidu vápenatého.Vznikají síran draselný a vápenatý, chlorid vápenatý a hydrát oxidu manganičitého
K2S2O8 + MnCl2 + 2Ca(OH)2 + (x-2).H2O --› K2SO4 + CaSO4 + CaCl2 + MnO2.xH2O

63.

a) Peroxodisíran reaguje s manganatou solí ve vhodném prostředí za katalýzy stříbrnou solí. Vzniká síran a manganistan
5S2O8-2 + 2Mn+2 + 16OH-1 --kat.Ag+1--› 10SO4-2 + 2MnO4-1 + 8H2O
b) Peroxodisíran draselný reaguje se síranem manganatým v prostředí hydroxidu draselného za katalýzy stříbrnou solí . Vznikají síran draselný a manganistan draselný
5K2S2O8 + 2MnSO4 + 16KOH --kat.Ag+1--› 12K2SO4 + 2KMnO4 + 8H2O
c) Peroxodisíran draselný reaguje s chloridem manganatým v prostředí hydroxidu vápenatého za katalýzy stříbrnou solí.
5K2S2O8 + 2MnCl2 + 8Ca(OH)2 --kat.Ag+1--› 5K2SO4 + 5CaSO4 + 2CaCl2 + Ca(MnO4)2 + 8H2O

64.

a) Dvojchroman reaguje s peroxidem vodíku ve vhodném prostředí. Vzniká oxid-diperoxid chromový
Cr2O7-2 + 4H2O2 + 2H3O+1 --› 2CrO5 + 7H2O
b) Dvojchroman draselný reaguje s peroxidem vodíku v prostředí kyseliny sírové. Vzniká oxid-diperoxid chromový
K2Cr2O7 + 4H2O2 + H2SO4 --› 2CrO5 + K2SO4 + 5H2O