Síra

Zdroj: http://www.tabulka.cz/prvky/ukaz.asp?id=16

Základní informace:

F     název                                               Síra

F     latinsky                                            Sulphur

F     anglicky                                            Sulphur

F     francouzsky                                       Soufre

F     německy                                           Schwefel

F     značka                                             S

F     protonové číslo                                  16

F     relativní atomová hmotnost                         32,066

F     Paulingova elektronegativita                               2,58

F     elektronová konfigurace                      [Ne] 3s2 3p4 1s2 2s2 2p6 3s2 3p4

F     teplota tání                                       388,36 K, 115,21°C

F     teplota varu                                      717,87 K, 444,72°C

F     skupina                                            VI.A

F     perioda                                             3

F     skupenství (při 20°C)                          pevné

F     oxidační čísla ve sloučeninách                             -II, II, IV, VI

 

F     rok objevení       objevitel

F     starověk    -


Výskyt

Síra se v přírodě vyskytuje

F     volná: v blízkosti sopek a je také obsažena v sopečných plynech (sulfan - H2S, oxid siřičitý - SO2).

F     vázaná ve sloučeninách ve formě sulfidů a síranů.

F     síra je také významný biogenní prvek - v organických sloučeninách je obsažena v bílkovinách.

Vlastnosti

F     pevná a krystalická látka,

F     má žlutou barvu.

F     vyskytuje se v několika alotropických modifikací –

o       kosočtverečná síra, je stálá při laboratorní teplotě,

o       síra jednoklonná vzniká při 95°C ze síry kosočtverečné

o       obě tyto modifikace vytvářejí cyklické molekuly S8. Vzájemně se liší pouze uspořádáním těchto molekul v krystalové struktuře.

o       zahříváním jednoklonné síry nad 119°C připravíme tzv. kapalnou síru (hustá, viskózní kapalina), jejímž dalším zahříváním vznikají hnědé páry.

o       prudkým ochlazením těchto par vzniká sirný květ, který má podobu žlutého prášku.

o       při prudkém ochlazení kapalné síry dostaneme síru plastickou, která však není stálá a postupně přechází na modifikaci kosočtverečnou. Molekuly plastické síry vytvářejí dlouhé polymerní řetězce, které jsou také příčinnou její plastičnosti.

F     síra je středně reaktivní látka, která se přímo slučuje téměř se všemi prvky. Má oxidační i redukční účinky:

o       Fe + S -> FeS (oxidační účinky)

o       S + 2HNO3 -> H2SO4 + 2NO (redukční účinky)

Použití

Síra se používá převážně k

F     výrobě střelného prachu,

F     zápalek

F     jako dezinfekční prostředek k tzv. síření sudů (popř. včelích plástů).

F     v lékařství ve formě sirných mastí, které se používají proti kožním chorobám.

F     významné využití síry je také vulkanizace kaučuku

F     výroba dalších chemických sloučenin (např. kyselina sírová - H2SO4, sirouhlík - CS2, atd.).

Síra, její vlastnosti a použití - souhrn

Ø      žlutá, křehká krystalická látka, vyskytuje se v různých modifikacích - nejčastější z nich je síra kosočtverečná, popř. jednoklonná, základní stavební strukturou síry za běžných podmínek jsou osmiatomové molekuly S8

Ø      ochlazením par vroucí síry se získá sirný květ

Ø      je nerozpustná ve vodě, ale dobře rozpustná v nepolárních rozpouštědlech (např. v sirouhlíku CS2)

Ø      za běžné teploty je poměrně stálá, při vyšší teplotě reaguje s mnoha kovy i nekovy

Ø      zapálená síra shoří na SO2, reakcí práškového železa s rozetřenou sírou vzniká FeS

Ø      ve sloučeninách s prvky o srovnatelné nebo větší hodnotě elektronegativity (kyslík, halogeny) má kladná oxidační čísla II, IV, VI

Ø      používá se při výrobě pryže z kaučuku, k výrobě zápalek, střelného prachu, prostředků proti rostlinným škůdcům, je základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové, sirouhlíku, siřičitanů a sulfidů

Sloučeniny

Důležité sloučeniny síry

Sulfan, sulfidy

Ø      sulfan (dříve sirovodík) H2S - prudce jedovatý plyn, zápachem připomínající zkažená vejce, vzniká při rozkladu bílkovin, obvykle se připravuje rozkladem sulfidu železnatého zředěnou kyselinou chlorovodíkovou: FeS + 2 HCl   FeCl2 + H2S, má silně redukční účinky, na vzduchu shoří na oxid siřičitý SO2 a vodu, při nedostatku kyslíku vzniká síra, sulfan je slabá dvojsytná kyselina, odvozují se od ní dvě řady solí: sulfidy MIS a hydrogensulfidy MIHS

Ø      sulfidy - sulfidy kovů (kromě s1-kovů) jsou ve vodě nerozpustné, charakteristicky zabarvené, zahříváním sulfidů kovů na vzduchu vznikají odpovídající oxidy nebo i kovy: 2 ZnS + 3 O2            2 ZnO + 2 SO2  

Kyslíkaté sloučeniny síry

Ø      oxid siřičitý SO2 - bezbarvý plyn dráždící dýchací cesty, vzniká spalováním síry, sulfanu a oxidací (pražením) kovových sulfidů, např. pyritu:                            4 FeS2 + 11 O2     2 Fe2O3 + 8 SO2, připravuje se rozkladem siřičitanu silnější kyselinou, např.: Na2SO3 + H2SO4        Na2SO4 + SO2 + H2O, do ovzduší se SO2 dostává spalováním uhlí a topných olejů, působí silně redukčně - má dezinfekční a bělící účinky, dobře se rozpouští ve vodě a tento roztok se chová jako slabá dvojsytná kyselina, odvozují se od ní hydrogensiřičitany MIHSO3, siřičitany MI2SO3 a disiřičitany MI2S2O5 krystalizujíc v roztoku

Ø      siřičitany - mají silně redukční účinky, v roztoku se snadno oxidují na sírany, používají se k bělení papíru, vlny a jako dezinfekční prostředek

Ø      oxid sírový SO3 - vzniká slučováním oxidu siřičitého a kyslíku (obyčejně za přítomnosti katalyzátoru), s vodou reaguje za uvolnění tepla na kyseinu sírovou: MIHSO3 + H2O    H2SO4

Ø      kyselina sírová H2SO4 - silná dvojsytná kyselina, s vodou se mísí v libovolném poměru, přičemž sesilně zahřívá, koncentrovaná je bezbarvá olejovitá, slně hygroskopická kapalina, která má mohutné dehydratační účinky, koncentrovaná kyselina sírová působí oxidačně zejména za vyšší teploty, reaguje se všemi kovy kromě olova (na jeho povrchu vzniká nerozpustný síran olovnatý PbSO4) a kromě zlata a platiny, například s mědí probíhá reakce : Cu + H2SO4   CuO + SO2 + H2O, v zředěném roztoku kyselina projevuje své kyselé vlastnosti větší měrou, ale oxidační  vlastnosti ztrácí, reaguje proto jen s méně ušlechtilými kovy za vzniku síranu a vodíku: Fe + H2SO4           FeSO4 + H2, odvozují se od ní dvě řady solí: sírany (sulfáty) MI2SO4 a hydrogensírany MIHSO4, většina síranů a všechny hydrogensírany jsou ve vodě dobře rozpustné (známé výjimky jsou BaSO4 a PbSO4), podvojné sírany, např. Kamenec - dodekahydrát síranu draselno-hlinitého Kal(SO4)2 . 12 H2O, lze získat společnou krystalizací jednoduchých síranů z vodného roztoku

Výroba kyseliny sírové

Ø      první stupeň výroby je oxidace síry na oxid siřičitý, ten se průmyslově vyrábí spalováním síry, sulfanu nebo pražením sulfidů, druhý stupeň je oxidace SO2 na SO3 vzdušným kyslíkem: SO2 + 1/2 O2   SO3, potom se SO3 rozpouští v kyselině sírové, vzniká dýmavá kyselina sírová (oleum), která obsahuje zejména kyselinu disírovou H2S2O7, z olea lze ředěním vodou získat kyselinu sírovou požadovaného složení, výroba kyseliny sírové je ze všech chemických výrobna světě největší,

Ø      použití kys. sírové: kys. sírová se používá hlavně k výrobě průmyslových hnojiv (superfosfátu, síranu amonného), barviv a pigmentů, viskózových vláken, polymerů, k moření železných plechů, jako elektrolyt do akumulátorů, při zpracování ropných produktů, rud, aj.

Celkový přehled sloučenin síry

1. bezkyslíkaté sloučeniny

H2S – sulfan

ve větším množství jedovatý plyn, který svým zápachem připomíná zkažená vejce; vzniká při rozkladu bílkovin

CS2 – sirouhlík

těkavá, jedovatá a zapáchající kapalina; používá se k výrobě hedvábí a celofánu; nepolární rozpouštědlo

sulfidy

podrobnější informace o konkrétních sulfidech viz. jednotlivé stránky o chemických prvcích

2. kyslíkaté sloučeniny

a) oxidy

SO2 - oxid siřičitý

bezbarvý a jedovatý plyn štiplavého zápachu

SO3 - oxid sírový

b) kyseliny

H2SO3 - kyselina siřičitá

H2SO4 - kyselina sírová

silná dvojsytná kyselina, která má významné průmyslové využití

c) soli kyseliny siřičité (HSO3-, SO32-)

MIHSO3 – hydrogensiřičitany

M2SO3 - siřičitany

d) soli kyseliny sírové (HSO4-, SO42-)

MIHSO4 – hydrogensírany

M2ISO4 - sírany (sulfáty)

 

Reakce síry

Zdroj: http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/

 

Výroba síry

01.

Oxidací sirovodíku jodem vzniká síra a jodovodík
H2S + I2 --› S + 2HI

02.

Oxidací kyselého roztoku sulfidu vzdušným kyslíkem vzniká síra
2S-2 + O2 + 4H3O+1 --› 2S + 6H2O

03.

Oxidací kyselého roztoku disulfidu peroxidem vodíku vzniká síra
S2-2 + H2O2 + 2H3O+1 --› 2S + 4H2O

04.

Redukcí oxidu siřičitího oxidem uhelnatým vzniká síra (též oxid uhličitý)
SO2 + 2CO --› S + 2CO2

05.

Redukcí oxidu siřičitího vodíkem vzniká síra
SO2 + 2H2 --› S + 2H2O

06.

Redukcí oxidu siřičitího kyselinou jodovodíkovou vzniká síra (též jod)
SO2 + 4HI --› S + 2I2 + 2H2O

07.

Z thiosíranu se v okyseleném roztoku vylučuje síra a oxid siřičitý
S2O3-2 + 2H3O+1 --› S + SO2 + 3H2O

08.

Síra vzniká synproporcionační reakcí ze sirovodíkové vody a oxidu siřičitého
2H2S + SO2 --› 3S + 2H2O

09.

Síra vzniká oxidací sirovodíku kyselinou sírovou
H2S + H2SO4 --› S + SO2 + 2H2O

10.

Sulfan se oxiduje reakcí na trihydrátu oxidu železitého na síru (vzniká též sulfid železnatý)
Fe2O3.3H2O + 3H2S --› 2FeS + S + 6H2O

11.

Sulfid železnatý je za vzniku síry oxidován vzdušným kyslíkem na trihydrát oxidu železitého
4FeS + 6H2O + 3O2 --› 2Fe2O3.3H2O + 4S

12.

Sulfan je vzdušným kyslíkem (za katalýzy oxidem hlinitým) oxidován na síru
2H2S + O2 ---Al2O3---› 2S + 2H2O

13.

Sulfan je bromem oxidován na síru (vzniká též bromovodík)
H2S + Br2 --› S + 2HBr

14.

Reakcí sirovodíku s kyselinou dusičnou vzniká síra a oxid dusnatý
3H2S + 2HNO3 --› 3S + 2NO + 4H2O

 

Sulfidy

15.

a) Sulfid železnatý se oxiduje vzdušným kyslíkem na trihydrát oxidu železitého a síru
4FeS + 6H2O + 3O2 --› 2Fe2O3.3H2O + 4S
b) Sulfid sodný se oxiduje vzdušným kyslíkem na thiosíran
2Na2S + H2O + 2O2 --› Na2S2O3 + 2NaOH

16.

Síra reaguje se sulfidem na polysulfid
(x-1)S + S -2 --› Sx-2
Síra reaguje se sulfidem sodným na polysulfid sodný
(x-1)S + Na2S --› Na2Sx

17.

I. a) Sulfid arsenitý se rozpouští v polysulfidu na trithioarsenitan
As2S3 + 3Sx -2 --› 2AsS3-3 + 3(x-1)S
b) Sulfid arsenitý se rozpouští v polysulfidu amonném na trithioarsenitan amonný
As2S3 + 3(NH4)2Sx --› 2(NH4)3AsS3 + 3(x-1)S
II.a) Sulfid arsenitý se rozpouští v polysulfidu na tetrathioarseničnan
As2S3 + 3Sx -2 --› 2AsS4-3 + (3x-5)S
b) Sulfid arsenitý se rozpouští v polysulfidu amonném na tetrathioarseničnan amonný
As2S3 + 3(NH4)2Sx --› 2(NH4)3AsS4 + (3x-5)S

18.

a) Sulfid arseničný se rozpouští v polysulfidu na tetrathioarseničnan
As2S5 + 3Sx -2 --› 2AsS4-3 + 3(x-1)S
b) Sulfid arseničný se rozpouští v polysulfidu amonném na tetrathioarseničnan amonný
As2S5 + 3(NH4)2Sx --› 2(NH4)3AsS4 + 3(x-1)S

19.

I a) Sulfid antimonitý se rozpouští v polysulfidu na trithioantimonitan
Sb2S3 + 3Sx -2 --› 2SbS3-3 + 3(x-1)S
b) Sulfid antimonitý se rozpouští v polysulfidu amonném na trithioantimonitan amonný
Sb2S3 + 3(NH4)2Sx --› 2(NH4)3SbS3 + 3(x-1)S
II a)Sulfid antimonitý se rozpouští v polysulfidu na tetrathioantimoničnan
Sb2S3 + 3Sx -2 --› 2SbS4-3 + (3x-5)S
b) Sulfid antimonitý se rozpouští v polysulfidu amonném na tetrathioantimoničnan amonný
Sb2S3 + 3(NH4)2Sx --› 2(NH4)3SbS4 + (3x-5)S

20.

a) Sulfid antimoničný se rozpouští v polysulfidu na tetrathioantimoničnan
Sb2S5 + 3Sx -2 --› 2SbS4-3 + 3(x-1)S
b) Sulfid antimoničný se rozpouští v polysulfidu amonném na tetrathioantimoničnan amonný
Sb2S5 + 3(NH4)2Sx --› 2(NH4)3SbS4 + 3(x-1)S

21.

I a) Sulfid cínatý se rozpouští v polysulfidu na trithiocíničitan
SnS + Sx -2 --› SnS3-2 + (x-2)S
b) Sulfid cínatý se rozpouští v polysulfidu amonném na trithiocíničitan amonný
SnS2 + (NH4)2Sx --› (NH4)2SnS3 + (x-2)S
II a) Sulfid cíničitý se rozpouští v polysulfidu na trithiocíničitan
SnS2 + Sx -2 --› SnS3-2 + (x-1)S
b) Sulfid cíničitý se rozpouští v polysulfidu amonném na trithiocíničitan amonný
SnS2 + (NH4)2Sx --› (NH4)2SnS3 + (x-1)S

22.

Polysulfid se při okyselení rozkládá za vzniku elementární síry
Sx -2 + 2H3O+1 --› H2S + (x-1)S + 2H2O

23.

a) Sulfid je oxidován manganistanem v neutrálním prostředí na síran (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého a určité prostředí)
3S-2 + 8MnO4-1 + (8x+4).H2O --› 3SO4-2 + 8MnO2.xH2O + 8OH-1
b) Sulfid draselný je oxidován manganistanem draselným v neutrálním prostředí na síran draselný (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého a hydroxid draselný)
3K2S + 8KMnO4 + (8x+4).H2O --› 3K2SO4 + 8MnO2.xH2O + 8KOH
c) Sulfid sodný je oxidován manganistanem draselným v neutrálním prostředí na síran sodný (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého a hydroxid draselný)
3Na2S + 8KMnO4 + (8x+4).H2O --› 3Na2SO4 + 8MnO2.xH2O + 8KOH

24.

a) Sulfid je oxidován manganistanem ve vhodném prostředí na síran (dále vzniká manganatá sůl)
5S-2 + 8MnO4-1 + 24H3O+1 --› 5SO4-2 + 8Mn+2 + 36H2O
b) Sulfid draselný je oxidován manganistanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran draselný (dále vzniká síran manganatý)
5K2S + 8KMnO4 + 12H2SO4 --› 9K2SO4 + 8MnSO4 + 12H2O
c) Sulfid sodný je oxidován manganistanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran sodný (dále vznikají sírany manganatý a draselný)
5Na2S + 8KMnO4 + 12H2SO4 --› 5Na2SO4 + 8MnSO4 + 4K2SO4 + 12H2O

25.

a) Sulfid je oxidován dichromanem ve vhodném prostředí na síran (dále vzniká chromitá sůl)
3S-2 + 4Cr2O7-2 + 32H3O+1 --› 3SO4-2 + 8Cr+3 + 48H2O
b) Sulfid draselný je oxidován dichromanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran draselný (dále vzniká síran chromitý)
3K2S + 4K2Cr2O7 + 16H2SO4 --› 7K2SO4 + 4Cr2(SO4)3 + 16H2O
c) Sulfid sodný je oxidován dichromanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran sodný (dále vznikají sírany chromitý a draselný)
3Na2S + 4K2Cr2O7 + 16H2SO4 --› 3Na2SO4 + 4Cr2(SO4)3 + 4K2SO4 + 16H2O

X.

1) Spalováním sulfidu molybdeničitého vzniká oxid molybdenový a oxid siřičitý
2MoS2 + 7O2 --› 2MoO3 + 4SO2
2) Spalováním disulfidu železnatého (pyritu) vzniká oxid železitý a oxid uhličitý
4FeS2 + 11O2 --› 2Fe2O3 + 8 SO2
4) Spalováním arsenopyritu vzniká dimér oxidu arsenitého, oxid železitý a oxid siřičitý
4FeAsS + 10O2 --› As4O6 + 2Fe2O3 + 4 SO2
5) Reakcí sulfidu arsenitého s kyselinou dusičnou vzniká kyselina trihydrogenarseničná, sírová a oxid dusnatý
3As2S3 + 28HNO3 + 4 H2O --› 6H3AsO4 + 9H2SO4 + 28NO

 

 

 

 

sloučeniny se sírou v kladném oxidačním stavu

26.

a) Thiosíran je oxidován manganistanem v neutrálním prostředí na síran (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého a určité prostředí)
3S2O3-2 + 8MnO4-1 + (8x+1).H2O --› 6SO4-2 + 8MnO2.xH2O + 2OH-1
b) Thiosíran draselný je oxidován manganistanem draselným v neutrálním prostředí na síran draselný (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého a hydroxid draselný)
3K2S2O3 + 8KMnO4 + (8x+1).H2O --› 6K2SO4 + 8MnO2.xH2O + 2KOH
c) Thiosíran sodný je oxidován manganistanem draselným v neutrálním prostředí na síran sodný (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého, síran a hydroxid draselný)
3Na2S2O3 + 8KMnO4 + (8x+1).H2O --› 3Na2SO4 + 3K2SO4 + 8MnO2.xH2O + 2KOH

27.

a) Thiosíran je oxidován manganistanem ve vhodném prostředí na síran (dále vzniká manganatá sůl)
5S2O3-2 + 8MnO4-1 + 14H3O+1 --› 10SO4-2 + 8Mn+2 + 21H2O
b) Thiosíran draselný je oxidován manganistanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran draselný (dále vzniká síran manganatý)
5K2S2O3 + 8KMnO4 + 7H2SO4 --› 9K2SO4 + 8MnSO4 + 7H2O
c) Thiosíran sodný je oxidován manganistanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran sodný (dále vznikají sírany manganatý a draselný)
5Na2S2O3 + 8KMnO4 + 7H2SO4 --› 5Na2SO4 + 8MnSO4 + 4K2SO4 + 7H2O

28.

a) Thiosíran je oxidován dichromanem ve vhodném prostředí na síran (dále vzniká chromitá sůl)
3S2O3-2 + 4Cr2O7-2 + 26H3O+1 --› 6SO4-2 + 8Cr+3 + 39H2O
b) Thiosíran draselný je oxidován dichromanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran draselný (dále vzniká síran chromitý)
3K2S2O3 + 4K2Cr2O7 + 13H2SO4 --› 7K2SO4 + 4Cr2(SO4)3 + 13H2O
c) Thiosíran sodný je oxidován dichromanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran sodný (dále vznikají sírany chromitý a draselný)
3Na2S2O3 + 4K2Cr2O7 + 13H2SO4 --› 3Na2SO4 + 4Cr2(SO4)3 + 4K2SO4 + 13H2O

29.

a) Siřičitan je oxidován manganistanem v neutrálním prostředí na síran (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého a určité prostředí)
3SO3-2 + 2MnO4-1 + (2x+1).H2O --› 3SO4-2 + 2MnO2.xH2O + 2OH-1
b) Siřičitan draselný je oxidován manganistanem draselným v neutrálním prostředí na síran draselný (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého a hydroxid draselný)
3K2SO3 + 2KMnO4 + (2x+1).H2O --› 3K2SO4 + 2MnO2.xH2O + 2KOH
c) Siřičitan sodný je oxidován manganistanem draselným v neutrálním prostředí na síran sodný (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého, síran a hydroxid draselný)
3Na2SO3 + 2KMnO4 + (2x+1).H2O --› 3Na2SO4 + 2MnO2.xH2O + 2KOH

30.

a) Siřičitan je oxidován manganistanem ve vhodném prostředí na síran (dále vzniká manganatá sůl)
5SO3-2 + 2MnO4-1 + 6H3O+1 --› 5SO4-2 + 2Mn+2 + 9H2O
b) Siřičitan draselný je oxidován manganistanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran draselný (dále vzniká síran manganatý)
5K2SO3 + 2KMnO4 + 3H2SO4 --› 6K2SO4 + 2MnSO4 + 3H2O
c) Siřičitan sodný je oxidován manganistanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran sodný (dále vznikají sírany manganatý a draselný)
5Na2SO3 + 2KMnO4 + 3H2SO4 --› 5Na2SO4 + 2MnSO4 + K2SO4 + 3H2O

31.

a) Siřičitan je oxidován dichromanem ve vhodném prostředí na síran (dále vzniká chromitá sůl)
3SO3-2 + Cr2O7-2 + 8H3O+1 --› 3SO4-2 + 2Cr+3 + 12H2O
b) Siřičitan draselný je oxidován dichromanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran draselný (dále vzniká síran chromitý)
3K2SO3 + K2Cr2O7 + 4H2SO4 --› 4K2SO4 + Cr2(SO4)3 + 4H2O
c) Siřičitan sodný je oxidován dichromanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran sodný (dále vznikají sírany chromitý a draselný)
3Na2SO3 + K2Cr2O7 + 4H2SO4 --› 3Na2SO4 + Cr2(SO4)3 + K2SO4 + 4H2O

32.

a) Oxid siřičitý je oxidován manganistanem v neutrálním prostředí na síran (dále vzniká manganatá sůl a určité prostředí)
5SO2 + 2MnO4-1 + 6H2O --› 5SO4-2 + 2Mn+2 + 4H3O+1
b) Oxid siřičitý je oxidován manganistanem draselným v neutrálním prostředí na síran draselný (dále vzniká hydrát oxidu manganičitého a hydroxid draselný)
5SO2 + 2KMnO4 + 2H2O --› K2SO4 + 2MnSO4 + 2H2SO4

33.

a) Oxid siřičitý je oxidován dichromanem ve vhodném prostředí na síran (dále vzniká chromitá sůl)
3SO2 + Cr2O7-2 + 2H3O+1 --› 3SO4-2 + 2Cr+3 + 3H2O
b) Oxid siřičitý je oxidován dichromanem draselným v prostředí kyseliny sírové na síran draselný (dále vzniká síran chromitý)
3SO2 + K2Cr2O7 + H2SO4 --› K2SO4 + Cr2(SO4)3 + H2O

34.

a) Oxid siřičitý je oxidován kyselinou dusičnou na kyselinu sírovou (dále vzniká oxid dusnatý)
3SO2 + 2HNO3 + 2H2O --› 3H2SO4 + 2NO

35.

a) Síra synproporcionuje se siřičitanem na thiosíran
S + SO3-2 --› S2O3-2
b) Síra synproporcionuje se siřičitanem sodným na thiosíran sodný
S + Na2SO3 --› Na2S2O3

36.

a) V ustalovačí reaguje stříbrná sůl s thiosíranem na dithiosulfatostříbrnan
2S2O3-2 + Ag+1 --› [Ag(S2O3)2]-3
b) V ustalovačí reaguje bromid stříbrný s thiosíranem sodným na dithiosulfatostříbrnan sodný
2Na2S2O3 + AgBr --› Na3[Ag(S2O3)2] + NaBr

37.

a) Thiosíran disproporcionuje na síru a siřičitan
S2O3-2 --›S + SO3-2
b) Thiosíran sodný disproporcionuje na síru a siřičitan sodný
Na2S2O3 --› S + Na2SO3

38.

Jod a) Thiosíran se oxiduje jodem na tetrathionan (vzniká též jodid)
2S2O3-2 + I2 --› S4O6-2 + 2I-1
b) Thiosíran sodný se oxiduje jodem na tetrathionan sodný (vzniká též jodid sodný)
2Na2S2O3 + I2 --› Na2S4O6 + 2NaI
c) Thiosíran se oxiduje jodem ve vhodném prostředí na síran (vzniká též jodid)
S2O3-2 + 4I2 + 10OH-1 --› 2SO4-2 + 8I-1 + 5H2O
d) Thiosíran sodný se oxiduje jodem v prostředí hydroxidu draselného na síran sodný (vzniká též síran a jodid draselný)
Na2S2O3 + 4I2 + 10KOH --› Na2SO4 + K2SO4 + 8KI + 5H2O
Brom a) Thiosíran se oxiduje bromem v neutrálním prostředí na síran (vzniká též bromid)
S2O3-2 + 4Br2 + 15H2O --› 2SO4-2 + 8Br-1 + 10H3O+1
b) Thiosíran sodný se oxiduje bromem v neutrálním prostředí na síran sodný
Na2S2O3 + 4Br2 + 5H2O --› Na2SO4 + 8NaBr + 5H2SO4
c) Thiosíran se oxiduje bromem ve vhodném prostředí na síran (vzniká též bromid)
S2O3-2 + 4Br2 + 10OH-1 --› 2SO4-2 + 8Br-1 + 5H2O
d) Thiosíran sodný se oxiduje bromem v prostředí hydroxidu draselného na síran sodný (vzniká též síran a bromid draselný)
Na2S2O3 + 4Br2 + 10KOH --› Na2SO4 + K2SO4 + 8KBr + 5H2O
Chlor a) Thiosíran se oxiduje chlorem v neutrálním prostředí na síran (vzniká též chlorid)
S2O3-2 + 4Cl2 + 15H2O --› 2SO4-2 + 8Cl-1 + 10H3O+1
b) Thiosíran sodný se oxiduje chlorem v neutrálním prostředí na síran sodný
Na2S2O3 + 4Cl2 + 5H2O --› Na2SO4 + 8NaCl + 5H2SO4
c) Thiosíran se oxiduje chlorem ve vhodném prostředí na síran (vzniká též chlorid)
S2O3-2 + 4Cl2 + 10OH-1 --› 2SO4-2 + 8Cl-1 + 5H2O
d) Thiosíran sodný se oxiduje chlorem v prostředí hydroxidu draselného na síran sodný (vzniká též síran a chlorid draselný)
Na2S2O3 + 4Cl2 + 10KOH --› Na2SO4 + K2SO4 + 8KCl + 5H2O

39.

a) Hydrogensiřičitan redukuje v neutrálním prostředí jod na kyselinu jodovodíkovou a sám se oxiduje na hydrogensíran
HSO3-1 + I2 + H2O --› HSO4-1 + 2HI

40.

a) Jodičnan oxiduje ve vhodném prostředí hydrogensiřičitan na hydrogensíran a sám se redukuje na jod
2IO3-1 + 5HSO3-1 + 2H3O+1 --› I2 + 5HSO4-1 + 3H2O
b) Jodičnan sodný oxiduje v prostředí kyseliny sírové hydrogensiřičitan draselný na hydrogensíran draselný a sám se redukuje na jod (vzniká též síran sodný)
2NaIO3 + 5KHSO3 + H2SO4 --› I2 + 5KHSO4 + Na2SO4 + H2O

41.

a) Jodičnan oxiduje hydrogensiřičitan a siřičitan na síran a sám se redukuje na jod
2IO3-1 + 2HSO3-1 + 3SO3-2 --› I2 + 5SO4-2 + H2O
b) Jodičnan sodný oxiduje hydrogensiřičitan a siřičitan sodný na síran sodný a sám se redukuje na jod (vzniká též síran sodný)
2NaIO3 + 2NaHSO3 + 3Na2SO3 --› I2 + 5Na2SO4 + H2O

42.

Reakcí oxidu sírového s vodou vzniká kyselina sírová
SO3 + H2O --› H2SO4

43.

a) Při sycení nepravého roztoku uhličitanu vápenatého oxidem siřičitým vzniká hydrogensiřičitan vápenatý a oxid uhličitý
CaCO3 + 2SO2 + H2O --› Ca(HSO3)2 + CO2
b) Při reakci roztoku hydroxidu vápenatého a uhličitanu vápenatého s oxidem siřičitým vzniká siřičitan vápenatý a oxid uhličitý
CaCO3 + 2SO2 + Ca(OH)2 --› 2CaSO3 + CO2 + H2O

44.

Při sycení hydroxidu sodného oxidem siřičitým vzniká hydrogensiřičitan sodný
NaOH + SO2 --› NaHSO3
Při sycení hydroxidu sodného oxidem siřičitým vzniká siřičitan sodný
2NaOH + SO2 --› Na2SO3 + H2O

45.

Síran železitý se termicky rozkládá na oxidy železitý a sírový
Fe2(SO4)3 --› Fe2O3 + 3SO3

46.

Siřičitan hořečnatý se termicky rozkládá na oxidy hořečnatý a siřičitý
MgSO3 --› MgO + SO2

47.

Siřičitan hlinitý se termicky rozkládá na oxidy hlinitý a siřičitý
Al2(SO3)3 --› Al2O3 + 3SO2

48.

Siřičitan draselný termicky disproporcionuje na síran a sulfid draselný
4K2SO3 --› 3K2SO4 + K2S

49.

Zahříváním hydrogensiřičitanu draselného vzniká disiřičitan draselný
2KHSO3 --› K2S2O5 + H2O

 

kyselina sírová

50.

Reakcí zinku se zředěnou kyselinou sírovou vzniká síran zinečnatý a vodík
Zn + H2SO4 --› ZnSO4 + H2

51.

Reakcí rtuti s koncentrovanou kyselinou sírovou vzniká síran rtuťnatý a oxid siřičitý
Hg + 2H2SO4 --› HgSO4 + SO2 + H2O

52.

Reakcí měďi s koncentrovanou kyselinou sírovou vzniká síran měďnatý a oxid siřičitý
Cu + 2H2SO4 --› CuSO4 + SO2 + H2O

52b

Reakcí uhlíku s koncentrovanou kyselinou sírovou vznikají oxidy
C + 2H2SO4 --› CO2 + 2SO2 + 2H2O

53.

Reakcí kyselin sirovodíkové a sírové vzniká síra a oxid siřičitý
H2S + H2SO4 --› S + SO2 + 2H2O

54.

Reakcí kyselin jodovodíkové a sírové vzniká síra a oxid siřičitý
2HI + H2SO4 --› I2 + SO2 + 2H2O

55.

Reakcí oxidu měďnatého s kyselinou sírovou vzniká síran měďnatý
CuO + H2SO4 --› CuSO4 + H2O

56.

Kyselina sírová vytěsní kyselinu uhličitou z její vápenaté soli
CaCO3 + H2SO4 --› CaSO4 + CO2+ H2O

57.

Kyselina sírová vytěsní kyselinu chlorovodíkovou z její vápenaté soli
CaCl2 + H2SO4 --› CaSO4 + 2HCl

58.

Částečnou neutralizací kyseliny sírové hydroxidem draselným vzniká kyselý síran draselný
H2SO4 + KOH --› KHSO4 + H2O

59.

Reakcí kyseliny sírové se síranem draselným vzniká kyselý síran draselný
H2SO4 + K2SO4 --› 2KHSO4

 

peroxosloučeniny síry

60.

a) Peroxodisíran reaguje s manganatou solí ve vhodném prostředí.Vzniká síran a hydrát oxidu manganičitého
S2O8-2 + Mn+2 + 4OH-1 + (x-2).H2O --› 2SO4-2 + MnO2.xH2O
b) Peroxodisíran draselný reaguje se síranem manganatým v prostředí hydroxidu draselného.Vznikají síran draselný a hydrát oxidu manganičitého
K2S2O8 + MnSO4 + 4KOH + (x-2).H2O --› 3K2SO4 + MnO2.xH2O
c) Peroxodisíran draselný reaguje s chloridem manganatým v prostředí hydroxidu vápenatého.Vznikají síran draselný a vápenatý, chlorid vápenatý a hydrát oxidu manganičitého
K2S2O8 + MnCl2 + 2Ca(OH)2 + (x-2).H2O --› K2SO4 + CaSO4 + CaCl2 + MnO2.xH2O

61.

a) Peroxodisíran reaguje s manganatou solí ve vhodném prostředí za katalýzy stříbrnou solí. Vzniká síran a manganistan
5S2O8-2 + 2Mn+2 + 16OH-1 --kat.Ag+1--› 10SO4-2 + 2MnO4-1 + 8H2O
b) Peroxodisíran draselný reaguje se síranem manganatým v prostředí hydroxidu draselného za katalýzy stříbrnou solí . Vznikají síran draselný a manganistan draselný
5K2S2O8 + 2MnSO4 + 16KOH --kat.Ag+1--› 12K2SO4 + 2KMnO4 + 8H2O
c) Peroxodisíran draselný reaguje s chloridem manganatým v prostředí hydroxidu vápenatého za katalýzy stříbrnou solí.
5K2S2O8 + 2MnCl2 + 8Ca(OH)2 --kat.Ag+1--› 5K2SO4 + 5CaSO4 + 2CaCl2 + Ca(MnO4)2 + 8H2O

62.

Reakcí peroxidu vodíku s kyselinou sírovou vzniká kyselina peroxosírová
H2O2 + H2SO4 --› H2SO5 + H2O

63.

Reakcí peroxidu vodíku s kyselinou chlorosírovou vzniká kyselina peroxosírová i chlorovodíková
H2O2 + ClSO3H --› H2SO5 + HCl

64.

Reakcí kyselin chlorosírové a peroxosírové vzniká kyselina peroxodisírová i chlorovodíková
H2SO5 + ClSO3H --› H2S2O8 + HCl

65.

Kyselina peroxodisírová se ve vodném roztoku rozpadá na kyseliny sírovou a peroxosírovou
H2S2O8 + H2O --› H2SO4 + H2SO5

 

thionany a thioničitany

66.

Oxidací oxidu manganičitého oxidem siřičitým vzniká dithionan a síran manganatý
2MnO2 + 3SO2 --› MnS2O6 + MnSO4

67.

Reakcí dithionanu barnatého se stechiometrickým množstvím kysliny sírové vzniká kyselina dithionová a sráží se síran barnatý
BaS2O6 + H2SO4 --› H2S2O6 + BaSO4

68.

Oxidací thiosíranu sodného peroxidem vodíku za vydatného chlazení vzniká trithionan sodný (též síran sodný)
2Na2S2O3 + 4H2O2 --› Na2S3O6 + Na2SO4 + 4H2O

69.

Vodný roztok kyseliny trithionové se připraví vytěsněním z trithionanu draselného kyselinou chloristou
K2S3O6 + 2HClO4 --› H2S3O6 + 2KClO4

70.

a) Thiosíran se oxiduje jodem na tetrathionan (vzniká též jodid)
2S2O3-2 + I2 --› S4O6-2 + 2I-1
b) Thiosíran sodný se oxiduje jodem na tetrathionan sodný (vzniká též jodid sodný)
2Na2S2O3 + I2 --› Na2S4O6 + 2NaI

71.

Redukcí siřičitanu zinkovým prachem vzniká dithioničitan, oxid a oxid zinečnatý
2SO3-2 + Zn --› S2O4-2 + ZnO + O-2
b)Redukcí siřičitanu sodného zinkovým prachem vzniká dithioničitan sodný a oxidy zinečnatý a sodný
2Na2SO3 + Zn --› Na2S2O4 + ZnO + Na2O

72.

Dithioničitan při kyselé hydrolýze disproporcionuje na thiosíran a hydrogensiřičitan
2S2O4-2 + x H3O+1 + H2O --› S2O3-2 + 2HSO3-1+ x H3O+1
b)Redukcí siřičitanu sodného zinkovým prachem vzniká dithioničitan zinečnatý a oxid sodný
2Na2SO3 + Zn --› Na2S2O4 + ZnO + Na2O

73.

Dithioničitan sodný se při zahřívání rozkládá na na thiosíran a siřičitan sodný a oxid siřičitý
2Na2S2O4 --› Na2S2O3 + Na2SO3+ SO2

 

halogenidy síry a kyseliny halogensírové

74.

Reakcí oxidu sírového s dichlordisulfanem vzniká chlorid thionylu, oxid siřičitý a síra
SO3 + S2Cl2 --› SOCl2 + SO2 + S

75.

Reakcí oxidu sírového s chlordisulfanem vzniká chlorid thionylu a oxid siřičitý
SO3 + SCl2 --› SOCl2 + SO2

76.

Kapalný chlorid sulfurylu vzniká slučováním oxidu siřičitého s chlorem
SO2 + Cl2 --› SO2Cl2

77.

Chlorid thionylu hydrolyzuje na oxid siřičitý a kyselinu chlorovodíkovou
SOCl2 + H2O --› SO2 + 2HCl

78.

Chlorid sulfurylu hydrolyzuje na kyseliny sírovou a chlorovodíkovou
SO2Cl2 + 2H2O --› H2SO4 + 2HCl

79.

Kyselina chlorsírová hydrolyzuje na kyseliny sírovou a chlorovodíkovou
HSO3Cl + H2O --› H2SO4 + HCl

80.

Kyselina chlorsírová se připravuje syntézou oxidu sírového s chlorovodíkem
SO3 + HCl --› HSO3Cl

81.

Kyselina fluorsírová se připravuje syntézou plynného fluorovodíku s kapalným oxidem sírovým
SO3 + HF --› HSO3F

82.

Kyselina fluorsírová se připravuje syntézou hydrogenfluoridu draselného s oleem (vzniká též kyselý síran draselný)
2KHF2 + 4SO3 + 2H2SO4--› 4HSO3F + 2KHSO4